Američany možná čekají první skutečně zfalšované volby

Do podzimních „midterms“, neboli voleb do Kongresu v polovině prezidentského mandátu, zbývá necelých 100 dní. Kampaň je v plném proudu, demokraté i republikáni zveřejňují svoje hlavní priority a zbývá vybrat poslední stranické kandidáty. Nad tím hlavním ale visí stále více otazníků. Bude prezident Donald Trump respektovat výsledek voleb, pokud jeho republikáni prohrají? A co všechno je ochoten, a hlavně schopen s tím případně udělat?

Největší hrozbou je Trump

„Každý Američan si zaslouží mít jistotu, že když odevzdá svůj hlas, bude tento hlas v systému přesně započítán, a právě proto je třeba zajistit bezpečnost tohoto systému. Systém, ve kterém podvody a zásahy nejsou jen obtížné, ale prakticky nemožné,“ oznámil před deseti dny americký prezident ve velkém televizním projevu k národu. S tímto sdělením by jistě nikdo, kdo věří v demokratický proces, nemohl nesouhlasit. Trump ale pokračoval: „Bohužel současný systém voleb tomuto standardu katastrofálně neodpovídá. Dnes večer oznamuji okamžité odtajnění a zveřejnění klíčových zpravodajských informací, které odhalují šokující slabiny naší volební infrastruktury.“

A jaké šokující zjištění chtěl prezident voličům sdělit? Svoje dávné, stále dokola opakované vyprávění, že prezidentské volby v roce 2020, které prohrál proti Joeu Bidenovi, byly zmanipulované. Novinkou v tomto opakování bylo, že místo předchozího (úředně vyvráceného) tvrzení o viníkovi v podobě zfalšovaného venezuelského softwaru v amerických volebních přístrojích nebo hordách hlasujících nelegálních migrantů tentokrát podle Trumpova výkladu volby v jeho neprospěch ovlivnila Čína, která získala data o voličích.

Trump už nicméně nezmínil, že na základě jím odtajněných dokumentů si Čína pouze stáhla veřejně dostupný registr voličů, že neexistují důkazy, že by volby byly zmanipulované, a že i všechny soudy, na které se před lety nespokojený Trump obrátil, vyvrátily, že by došlo k jakýmkoli podvodům. Jediný, kdo se snažil zmařit demokratický proces, byl Trump sám – poštváváním svých zapálených podporovatelů, kteří následně 6. ledna 2021 vtrhli do budovy Kongresu, aby zmařili oficiální stvrzení výsledků voleb.

V amerických midterms zpravidla dosahuje strana právě úřadujícího prezidenta horšího výsledku a vzhledem k Trumpově klesající popularitě v úřadu prezidenta – jehož míra podpory činí pouhých 37 procent (těsně nad jeho nejhorším výsledkem po zmíněném pokusu o puč) – se zdá, že republikáni v listopadu přijdou o křesla v Senátu i Sněmovně reprezentantů, kde navíc s velkou pravděpodobností ztratí současnou většinu.

Nebudou už tak kontrolovat celý Kongres. Nemluvě o bezpočtu křesel v místních volbách, které nejspíš připadnou demokratům. To se Trumpovi nelíbí, a někteří voliči i odborníci jsou proto nervózní, jak by takovou prohru přijal tentokrát. Právě Kongres totiž musí americké zákony schvalovat a rozhodnutí prezidenta kontrolovat. Pokud by Trump přišel o většinu ve Sněmovně reprezentantů, jakékoli změny by pro něj bylo výrazně těžší prosadit, pokud by ztratil většinu i v Senátu, což je méně pravděpodobné, zbývalo by mu rozhodovat už jen pomocí prezidentských dekretů, které mu ale soudy nebo Kongres mohou často zneplatnit.

„Největší hrozbou pro americké volby jsou neustálé lži, které vycházejí z Bílého domu,“ uvedl pro list The Guardian arizonský státní tajemník Adrian Fontes, úředník zodpovědný za dohled nad volbami v tomto státě. „Je nezodpovědné, že prezident bude pokračovat v tom, co dělá, a že lidé v jeho okolí mu to budou i nadále umožňovat, čímž potenciálně vyvolají takové chování, které by mohlo ohrozit lidské životy,“ dodal Fontes, podle něhož se „atmosféra podobá sudu se střelným prachem“ a po Trumpově možném opakování někdejších lednových lží a výzev tak může dojít k nepředvídatelným událostem.

Prezident jako takový nemá nad volbami moc. Jejich organizování a pořádání leží v rukou jednotlivých států, které mohou rozhodnout jak o rozložení volebních okrsků, tak o tom, jestli se bude volit korespondenčně, několik dnů dopředu nebo jakým způsobem proběhne ověření řádných voličů. Trump se s něčím takovým nechce smířit a jeho administrativa se do voleb snaží zasahovat hned na několika frontách.

Jednak se snaží přesvědčit Kongres, aby schválil zákon Save Act, který by federální vládě umožnil větší kontrolu nad volbami. Zákon například požaduje, aby všichni voliči, kteří se chtějí registrovat, tak učinili osobně na pobočce – kterých však v jednotlivých státech mohou být pouze jednotky – a předložili dva dokumenty na stejné jméno dokazující, že jsou občany USA. Je tím myšlena například biometrická státní identifikační karta (state ID card), která ale na rozdíl od české občanky není povinná a někteří lidé ji nemají – a v některých státech ani není vázaná na občanství –, a pas nebo rodný list.

Nelze si nevšimnout ironie

Asi polovina Američanů však cestovní pas nemá – nikdy mimo USA necestovali, a navíc je jeho vyřizování jen kvůli volbám poměrně drahé a časově náročné. Ne všichni také mají u sebe rodný list, a navíc ne u všech se jméno shoduje. Osmdesát procent vdaných žen si po svatbě změní příjmení – a pokud nemají pas, nově by se k volbám nemohly registrovat. O hlas by tak přišly miliony Američanek. To stejné pak platí pro trans osoby nebo pro kohokoli, kdo si z nějakých důvodů změnil jméno. Návrh zákona prošel Sněmovnou reprezentantů, zasekl se ale v Senátu, a i přes Trumpovo naléhání to nevypadá, že by se před volbami stihl schválit.

Tím ale prezident zdaleka nekončí. Trump rovněž vyzval federální vládu, aby převzala přímou kontrolu nad volbami v některých státech, přičemž nepravdivě tvrdil, že jeho porážky v těchto státech v roce 2020 byly nelegitimní. Jde například o stát Arizona, kde Trump jako prezident v roce 2020 opakovaně tlačil a vyhrožoval úředníkům, aby zvrátili těsný výsledek voleb v jeho prospěch. Právě v tomto státě před dvěma týdny uspěli hned dva republikáni, kteří Trumpovo tvrzení o ukradených volbách propagují a kandidátem na guvernéra se stal Trumpem podporovaný politik Andy Biggs. Pokud se mu na podzim podaří nad demokraty zvítězit, byla by to pro Trumpa skvělá příležitost dostat neposlušný stát pod svou kontrolu.

Prezident se také například snažil – nejen v Arizoně – získat přístup k seznamům voličů. Bílý dům tvrdí, že je chce zkontrolovat, protože údajně jsou na nich jména migrantů, kteří nemají právo volit. Seznamy, plné citlivých informací, chtějí srovnat s často chybnými federálními databázemi a případná nadbytečná jména jednoduše odstranit. To by ale nejspíš o hlas připravilo stovky tisíc oprávněných voličů, vysvětluje Ben Berwick, který vede tým organizace Protect Democracy zabývající se volebním právem a soudními spory. Některé republikánské státy se prezidentovi podvolily, většina ale právě z těchto důvodů seznamy předat odmítá. A donutit je k tomu zatím administrativa nemůže – takové snahy zabrzdily soudy.

Další na řadě je samotný způsob hlasování. Trump se opakovaně pokoušel omezit korespondenční hlasování a přirovnával ho k podvádění, přestože tak sám hlasuje a během poslední prezidentské kampaně voliče vyzýval, aby pro něj poštou hlasovali. V nemilost u něj tento způsob upadl proto, že demokratičtí voliči hlasují korespondenčně častěji než republikánští. Soudy zatím na popud neziskových organizací zarazily snahy korespondenční hlasování omezit v probíhajících primárkách, prezidentův tlak ale část voličů logicky znejišťuje a do volebního procesu vnáší chaos a nedůvěru.

U volebních místností zase prezident poukazuje na elektronické volební stroje, u nichž stále i přes vyvrácenou „venezuelskou stopu“ naznačuje, že by mohly být napadeny zahraničními aktéry. „Čína provedla útok, který je považován za největší útok na volební data v historii, jehož výsledkem bylo nezákonné získání 220 milionů záznamů o amerických voličích,“ uvedl s odkazem na vyšetřování, které dospělo k závěru, že Čína volby neovlivnila.

Je to naopak Bílý dům, který v posledních měsících aktivně oslabuje bezpečnost kolem voleb. Komise pro volební asistenci (EAC), federální agentura USA určená k tomu, aby pomáhala státům překonávat technické výzvy při správě voleb, v současné době nemá žádné komisaře, protože Trump demokratické členy propustil a republikánům umožnil odstoupit, čímž komise de facto přestala fungovat.

Umožnilo mu to nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého prezident může sám propouštět státní zaměstnance nezávislých nebo nadstranických agentur. Více než třetina zaměstnanců Agentury pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) byla propuštěna v rámci Trumpova úsporného opatření – včetně celého týmu zabývajícího se kyberbezpečnostními hrozbami ve volbách.

„Nelze si nevšimnout ironie toho, že administrativa údajně projevuje zájem o zabezpečení našich volebních systémů, a přitom zároveň likviduje právě tu agenturu, která je za to zodpovědná,“ řekla pro The Guardian Hannah Fried, spoluzakladatelka a generální ředitelka organizace All Voting Is Local.

Hrubá síla

Už výše popsané snahy radikálně testují limity demokratických institucí, někteří Trumpovi nejbližší spolupracovníci by ale pokud možno zašli ještě dál. Například vůdčí představitel americké „alternativní pravice“ a hlavní architekt Trumpova prvního prezidentského vítězství v roce 2016 Steve Bannon volá po nasazení agentů imigrační policie (ICE) nebo rovnou federálních bezpečnostních složek do volebních místností.

Po něm pak tuto možnost nedávno zmínil i samotný prezident. Oficiálně tvrdí, že by to mělo pouze odradit nelegální migranty od hlasování (stále neexistují žádné důkazy, že by se to dělo). Ve skutečnosti by to ale mohlo odradit mnohem více voličů, protože agenti ICE opakovaně zatýkali i americké občany na základě jejich přízvuku nebo barvy pleti. Odborníci však realizaci Bannonova návrhu považují přece jen za nepravděpodobnou, protože federální zákon přítomnost vojáků či federálních agentů ve volebních místnostech jednoznačně zakazuje.

Řada pozorovatelů se však více než zmanipulování samotného hlasování bojí toho, co přijde po odevzdání hlasů, jako tomu bylo právě v roce 2020, když Trump prohrál prezidentské volby, ale stále ještě byl úřadujícím prezidentem. „To, co mě možná znepokojuje nejvíc, je to, co jsme viděli v okrese Fulton a jinde,“ řekl Berwick s odkazem na razii FBI v lednu 2021 jen krátce před jmenováním Joea Bidena, při které byly v Georgii zabaveny volební lístky z roku 2020 a volební materiály.

Šlo o jeden z Trumpových posledních pokusů, jak se udržet u moci. „Vláda se může pokusit o něco podobného bezprostředně po volbách pod záminkou vyšetřování neoprávněného hlasování nebo hlasů odevzdaných neoprávněnými voliči,“ naznačil, „a to takovým způsobem, který by, pokud by k němu došlo bezprostředně po volbách, měl za cíl narušit schopnost států sčítat hlasy a potvrdit výsledky voleb.“

Prezidentovy opakované útoky na volby se nelíbí ani některým jeho straníkům. „Máme pod kontrolou Sněmovnu reprezentantů, máme pod kontrolou Senát, máme pod kontrolou Bílý dům,“ řekl nedávno republikánský kongresman za Kentucky Thomas Massie. „Vyhráli jsme všechny ty zatracené volby. Tak komu řeči o volebních podvodech v tuto chvíli pomohou?“ zeptal se řečnicky Massie v ranní talkshow na televizní stanici MS NOW.