Kdy se zruší poplatky, Turkův špatný týden, skutečný problém ODS

Poplatky zrušíme, ale nejdřív chceme hlasy liberálních voličů. Koalice poslední dva týdny vedla vážnou diskusi o tom, že by příští týden sněmovna mohla na mimořádné schůzi v prvním čtení projednat zrušení poplatků pro ČT a ČRo. Podle informací redakce na zařazení bodu tlačil zejména šéf sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura, který se netají svou osobní nechutí především vůči ČT. Proti nebyli ani Motoristé, kteří přitom před sněmovními volbami na poplatky „sahat“ nechtěli. Podle našich informací se zařazením novely, která má změnit financování veřejnoprávních médií, souhlasil původně i premiér Andrej Babiš. Liberálnější hlasy z hnutí ANO se ale zhrozily, že téma chce koalice otevřít ještě před volbami. V kuloárech mluvili někteří poslanci o tom, že se mohou „rozloučit“ s úspěchem v Praze, Brně a dalších větších městech, a začali u Babiše lobbovat za to, aby téma projednali až po volbách. A uspěli. Po čtvrtečním jednání koalice Okamura oznámil, že změnu financování budou poslanci projednávat nejdřív v říjnu. „Výsledkem té koaliční diskuse je, že koaliční partneři preferují, aby to bylo zařazeno po komunálních a senátních volbách. Takže to bude zařazeno po komunálních a senátních volbách,“ řekl ve čtvrtek Okamura. Opozice se připravuje na obstrukce. Všechny strany avizovaly, že veřejnoprávní média budou „bránit“ všemi prostředky. Opoziční lídři ladí strategie, jednou z nich je třeba načítání velkého množství pozměňovacích návrhů. I avizované opoziční obstrukce hrály roli v posunu debaty o zrušení poplatků. Své voliče chce koalice uspokojit alespoň mimořádnou schůzí příští týden ve čtvrtek k návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků. K nelibosti některých vládních poslanců v tomto případě Okamura uspěl. Okamura také svolal mimořádnou schůzi ke změnám pravidel penzijního spoření nebo k růstu důchodů starších penzistů.

V Radě ČT vše při starém. I přesto, že radní chtěli ve středu opět odložit volbu předsedy Rady ČT, tentokrát to nevyšlo. Za svého předsedu si opět zvolili Karla Nováka, který dostal deset z osmnácti hlasů. Funkci obhájil už potřetí. Radní se rozhodovali mezi Novákem, stávajícím místopředsedou Vlastimilem Ježkem a členem Rady Vladimírem Karmazínem. I přesto, že hlasování bylo tajné, volba ukázala novou rýsující se většinu. Pro Karmazína hlasoval pouze jeden člen – dá se očekávat, že on sám, nebo Luboš Xaver Veselý, který ho nominoval. Radní vybraní vládní koalicí podle zákulisních informací hlasovali pro Nováka. Když započteme tedy hlas pro Karmazína, jde o 11 hlasů proti sedmi. Jak silná a jednotná je „vládní“ většina, se prokáže při volbě dvou místopředsedů. Ta byla odložena, oficiálně kvůli tomu, že jednání musel dřív opustit Ilja Racek. 

Další špatný týden Filipa Turka. Filip Turek jako by zmizel, v pondělí ani v úterý se neukázal na koaliční radě, koncem minulého týdne jej nebylo možné spatřit ani ve sněmovně. Aktivní je pouze na svých sociálních sítích. Má to svůj důvod. Poté co Filip Turek opět vytočil Andreje Babiše (tentokrát diplomaticky řečeno nešikovnou komunikací ohledně yperitu, fosgenu a „látek, které mohou vytvořit fosgen“, jež se podle něj měly nacházet v národním parku Šumava), premiér veřejně oznámil, že za rezort má mluvit ministr Červený. Toho se Turek ale moc nedržel a následně vytočil i Motoristy. Čestný prezident strany totiž minulý týden serveru Aktuálně mimo jiné řekl, že si za vyjádřeními o Šumavě stojí a že vycházel z informací rezortu, a navíc tvrdil, že naopak ministr Červený prý neměl dostatek informací. Koaliční poslanci včetně těch motoristických, když vyšel zmíněný rozhovor s Turkem v pátek ve sněmovně, neskrývali své vytočení. „S tím už se něco musí udělat,“ říkal redakci třeba jeden z motoristických poslanců. Jenže jak už jsme mohli vidět v minulosti, politická kariéra Filipa Turka je v podstatě nesmrtelná. Předseda Motoristů Petr Macinka sice serveru Seznam Zprávy řekl, že Červený vše řeší dobře a že Turek by měl být kolegiálnější a že si o tom s ním promluví. Výsledek ale zatím žádný není a vypadá to, že jejich strategií je problém vymlčet. Turka pravděpodobně drželi Motoristé stranou tento týden i kvůli tomu, že soud hned dvakrát řekl, že se musí omluvit. A to konkrétně organizaci Hnutí Duha za výrok, kterým ji spojil se smrtí lidí při povodních. Omluvit se musí i Seznamu za tvrzení, že jeho zaměstnanci nahlížejí do pošty uživatelů. K tomu už se Turek na sociální síti vyjádřil – označil to za kontumační prohru. 

Skutečný problém ODS. Agentura NMS zveřejnila minulý týden šetření ohledně voličských nálad. Že v něm z opozičních stran vítězí Starostové, je do určité míry vedlejší, zajímavější data totiž nabídla druhá zveřejněná statistika: voličské jádro. Připomeňme, že u něj se měří počet skalních voličů, kteří nad jinou stranou nepřemýšlejí. Ukázalo se, že ODS má takových voličů méně než pět procent a především méně než zmínění Starostové, pro které bylo slabé jádro vždy hlavním problémem: většina těch nad rámec skalních příznivců se totiž obvykle rozutekla pryč. Zatímco v únoru 2026 tak měli občanští demokraté podle stejné agentury necelých 8 procent skalních příznivců, dnes jsou takřka na polovině. Pokud trend potvrdí i další průzkumy, je to skutečný důvod k obavám.