Jak Trump přepisuje americkou historii

Spojené státy nemají gotické katedrály, honosné renesanční paláce ani antické památky. Svoje mladé dějiny si ale hýčkají. Dennodenně stojí tisíce lidí frontu ve Filadelfii, aby se podívali do míst, kde v roce 1776 otcové zakladatelé podepsali Deklaraci nezávislosti, a na prasklý Zvon svobody, který svým duněním stvrdil americkou nezávislost. Čtvrtého července, v den podepsání Deklarace nezávislosti, občané USA masově vyvěšují americké vlajky, v ulicích měst i u svých domovů grilují, zpívají hymnu, sledují ohňostroje a slaví výročí americké revoluce – slavného experimentu, zda si lidé dokážou vládnout sami bez dohledu monarchů.

I člověk jen letmo obeznámený s americkými dějinami ale ví, že demokracií se Spojené státy nestaly přes noc. Zpočátku mohli volit pouze bohatí bílí muži vlastnící půdu, ekonomika nově nezávislé země byla stále závislá na otroctví a rozšiřování USA fungovalo proto, že noví Američané získávali půdu okrádáním nebo vyvražďováním domorodých obyvatel. Stejně jako každá země měly Spojené státy své hrdiny i zločince, své okamžiky, na které mohou být dnešní generace hrdé, i období plná násilí a nenávisti. Jenže právě tohle se současnému americkému prezidentovi nelíbí a chce to změnit.

Není komise jako komise

Trump ze sebe nikdy nedělal intelektuála ani milovníka historie. Právě naopak. Americký historik Douglas Brinkley byl šokován, když mu Trump ve svém floridském sídle v Mar-a-Lago krátce po volebním vítězství v roce 2016 řekl, že nikdy nečetl žádnou knihu o Abrahamu Lincolnovi. A to i přesto, že se opakovaně zamýšlel nad tím, že by jeho poprsí a jméno mělo být vytesáno na hoře Rushmore právě po boku Lincolna a dalších tří nejslavnějších prezidentů země. „To mě překvapilo, protože když se bavíte s politiky, ti většinou předstírají, že hodně čtou. On ale jen tak mávl rukou a řekl mi, že je spíš vizuální typ. Z toho logicky vyplynulo, že jeho smysl pro historii v pravém slova smyslu začal až u Johna F. Kennedyho,“ uvedl historik loni na webináři pořádaném Nadací Carnegie pro mezinárodní mír.