Jak se MacKenzie Scott rozvedla s Bezosem, opravuje střechy a vrací Američanům naději

Pětapadesátiletá spisovatelka a matka čtyř dětí – to není úplně charakteristika někoho, kdo by mohl reálně komplikovat politiku nejmocnějšího muže světa. MacKenzie Scott má ovšem kromě psaní románů zálibu také ve filantropii a na kontě pozoruhodných 40 miliard dolarů, což z ní dělá třetí nejbohatší ženu v USA. Většinu z nich získala v roce 2019 při rozvodovém vyrovnání se šéfem Amazonu Jeffem Bezosem, na rozdíl od svého exmanžela se však MacKenzie Scott politice současné americké administrativy nepodbízí.

Zdá se naopak, že se snaží zachránit to, co se Donald Trump pokouší zničit. Cíleně a štědře podporuje projekty, jež se staly obětí jeho masivních škrtů. Žena, která si pečlivě chrání své soukromí a o níž se ví překvapivě málo, se tak stala nejvýraznější představitelkou trendu, který dodává Američanům naději, že jejich systém vědeckých, kulturních nebo vzdělávacích institucí nějak přežije i bez veřejných financí. 

Pokřivené dějiny

V západní části amerického Detroitu stojí strohá hranatá budova, která není na první pohled v úplně nejlepší kondici. Byla postavena na konci dvacátých let 20. století jako kino pro dva tisíce diváků, počátkem šedesátých let se proměnila na svatostánek tamního sboru baptistické církve. A rychle se z ní stalo místo, kudy procházely dějiny. 

Jednak v něm vystupovala slavná soulová zpěvačka Aretha Franklin, jejíž otec C. L. Franklin zde desetiletí působil jako pastor. New Bethel Baptist Church se pod jeho vedením stal jedním z významných center boje za občanská práva. Franklin na jaře 1963 spoluorganizoval protestní pochod, jehož se zúčastnilo 125 tisíc lidí, což z něj udělalo nejmasovější akci tohoto druhu v dosavadní historii USA. Na závěr akce pak Martin Luther King v centru Detroitu vůbec poprvé přednesl svou řeč, kterou v létě téhož roku zčásti zopakoval na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu a zakončil ji slavnou pasáží o snech, které sní. 

Kostel je tedy významnou památkou, přesto v posledních letech chátrá. Do budovy zatéká, má zastaralé vytápění, potřebuje novou střechu a fasádu. Zkraje roku to vypadalo, že se potřebné finanční injekce jen tak nedočká. Nová americká administrativa oznámila rozsáhlé škrty, mimo jiné právě v oblasti péče o podobné památky. Zejména ty organizace, které se starají o památky související s afroamerickými dějinami, měly pocítit, že nastávají hubené časy. Osudy otroků a jejich potomků označuje Donald Trump za „ideologicky pokřivenou“ součást historie země a činnost souvisejících institucí a spolků považuje za zbytečnou a škodlivou. 

Další chátrání svatostánku boje za etnickou rovnoprávnost se zdálo být nevyhnutelné. Jenže pár měsíců nato se Detroit dočkal příjemného překvapení. Z Národního památkového fondu (National Trust for Historic Preservation) - což je nezisková organizace, která financuje opravy a údržbu takových památek, nečekaně dorazilo půl milionu dolarů na novou střechu.   

Utraťte je, za co chcete 

Nelze s jistotou říci, že se střecha detroitského kostela opraví přímo za peníze od MacKenzie Scott, nicméně vzhledem k celkovému objemu jejích darů to je pravděpodobné. Na účely péče o afroamerické památky a historii věnovala v roce 2021 dvacet milionů dolarů, letos pak dvojnásobek, takže její podíl na všech darech věnovaných afroamerické sekci Národního památkového fondu dělá skoro třetinu.

Jak řekl deníku The New York Times šéf sekce Brent Leggs, takový objem peněz zajistí péči o stovky objektů po celých Spojených státech i udržitelnou existenci fondu jako takového. A podobně dar komentuje také současný pastor detroitského kostela Robert Smith: „Nejde jen o opravenou střechu, jde o zachování naděje.“ 

Podobné zprávy nyní přicházejí z mnoha dalších míst v USA. Šedesát milionů poslala miliardářka neziskové organizaci, která pomáhá místům zasaženým přírodními katastrofami. Jak konstatovaly NYT, jde o zjevnou reakci MacKenzie Scott a dalších filantropů či nadací na masivní škrty, které Trumpova vláda dělá také v rozpočtu Federální agentury pro řešení krizových situací (FEMA).

Dvaačtyřiceti miliony dolarů podpořila organizaci, jež podporuje studenty z chudých rodin ve snaze dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Deset milionů poslala do výzkumného centra zaměřeného na studium dopadů změny klimatu. Sedmdesáti miliony podpořila další fond, z nějž se financuje vysokoškolské vzdělání mladým Afroameričanům, a další desítky milionů přistály na účtech univerzit, které se souhrnně označují jako historicky černošské. Jen za měsíc říjen šlo o ohromujících 472 milionů dolarů určených jak konkrétním školám, tak zmiňovaným podpůrným vzdělávacím organizacím. 

U mnoha obdarovaných institucí jde buď o vůbec největší dar v historii, nebo ekvivalent příjmů za jeden rok i více. Scott a její nadace rovněž pozměnily podmínky podpory – zatímco dříve byly finance obvykle určeny na konkrétní projekty, nyní je zcela na rozhodnutí obdarovaných, jak s penězi naloží. Což podle vyjádření zástupců zmíněných organizací znamená, že mohou promyšleně plánovat stabilní existenci v turbulentních časech. Jak řekl agentuře AP Michael L. Lomax, ředitel zmiňovaného fondu financujícího vzdělání afroamerických studentů a studentek: „Jde o šanci, která přichází jednou za generaci a dává našim členským organizacím možnost plánovat na celá desetiletí dopředu.“  

Matka Amazonu

Výčet darů je dlouhý, a to jsme nezmínili zdaleka všechny. Zato velmi stručná jsou veřejná vyjádření štědré filantropky. MacKenzie Scott si velmi chrání soukromí, veřejně téměř nevystupuje a nedává rozhovory. Její dobročinné akce většinou neprovází žádné prohlášení, natož aby bylo nějak výrazně politicky zabarvené. Čím přesně je zjevně promyšlená filantropická strategie motivována, se tedy můžeme jen domýšlet. MacKenzie Scott je totiž pro veřejnost stále trochu záhadou. 

Když se v roce 2019 po čtvrt století trvajícím manželství rozvedla s Jeffem Bezosem, i NYT ptaly: Kdo je tahle MacKenzie, která se vrátila k dívčímu příjmení Scott? A jak naloží s ohromným bohatstvím, které po rozvodu získala? Tedy jak s finančním vyrovnáním odhadovaným na 38 miliard dolarů, tak balíkem čtyř procent akcií Amazonu, které její ohromný majetek dále rozšiřují? 

V čase, kdy se manželé rozváděli, občas zaznívala stereotypní zkratka o ženě, které bez práce spadlo do klína manželovo bohatství. Skutečnost byla ale jiná. Rodačka ze San Franciska, která se s Bezosem seznámila na začátku devadesátých let v jedné newyorské firmě, totiž stála u zrodu Amazonu. Spoluvytvářela firemní byznys plán, byla vůbec první účetní společnosti a následně hrála klíčovou roli v přerodu společnosti z malého knižního e-shopu v globálního obra s pohádkovými výdělky.

Což jí mimochodem později zkomplikovalo vlastní spisovatelskou dráhu, protože menší nakladatelé a knihkupci odmítali její knihy prodávat s poukazem na destruktivní efekt, jaký měl Amazon na knižní trh. Řadu let pak loajálně obhajovala manželův styl řízení, obchodní strategii i firemní kulturu, kterou charakterizuje Bezosův výrok, podle nějž jedině maximální stres zaměstnanců vede k nejlepším výsledkům. 

Zároveň ale občas na veřejnost z utajovaného soukromí prosvítal i mnohem zajímavější obraz MacKenzie Scott. Manželka bezohledného podnikatele byla zároveň introvertní knihomolka, která od dětství snila o dráze spisovatelky a trávila hodiny zavřená v pokoji s knížkami. Americká spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrison ji označila za jednu z nejtalentovanějších studentek, které kdy učila, a doporučila ji své literární agentce. Její knihy sklízely pochvalné recenze a první román The Testing of Luther Albright z roku 2005 list The Los Angeles Times dokonce vyhlásil knihou roku. Vedle psaní porodila čtyři děti, které před zájmem veřejnosti chránila ještě více než sebe. 

 Dokud nebude trezor prázdný

Z několika málo komentářů, kterými doprovodila své dary, vychází MacKenzie Scott coby žena, která komplexně přemýšlí o společnosti a jejích problémech. A která se se svým bývalým manželem, podporovatelem Donalda Trumpa, nerozešla jen v soukromém životě, ale i hodnotově. Na konci roku 2020 vysvětlovala, že peníze směřuje na podporu obzvlášť ohrožených skupin populace, jako jsou ženy, lidé jiné barvy pleti a lidé žijící v chudobě. Psala, že zatímco chudí se dál propadají, bohatství miliardářů se během pandemie ještě zvýšilo.

Platí to nakonec i pro ni. Během posledních pěti let rozdala MacKenzie Scott 19 miliard dolarů, na jejím majetku se to ale díky stabilní hodnotě akcií Amazonu prakticky neprojevilo. Bez ohledu na to, jakých objemů její bohatství dosáhne, plánuje ho rozdat. „K filantropii budu přistupovat s rozmyslem, protože taková věc chce čas, úsilí a péči, ale na druhé straně už nechci otálet. A hodlám to dělat tak dlouho, dokud trezor nebude prázdný,“ napsala v dopise, v němž se v roce 2019 přidala k iniciativě pro štědré miliardáře Giving Pledge, jíž upsala hned polovinu jmění.

Jak píše kolektiv akademiků z Harvardovy univerzity v analýze její dosavadní filantropické činnosti: „Její štědrost připomíná ostatním donorům, že filantropie má vyjadřovat osobní přesvědčení a hodnoty. A MacKenzie Scott je sice známá svou uzavřeností, ale víme, že si cení každodenní služby lidem, kterým nebylo v životě tolik přáno.“