Výstava týdne: Těžké fresky malované s lehkostí – Dominik Běhal si v Bold Gallery říká o nějakou realizaci v architektuře

Díla Dominika Běhala asi každého na první pohled dřív zaujmou spíš formou než obsahem: osmatřicetiletý autor pracuje s prastarou technikou klasické fresky a vzhledem k tomu, že to na začátku druhé čtvrtiny 21. století dělá málokdo, člověk zprvu netuší, na co se vlastně dívá. Jsou to pomalované objekty, nebo naopak sochařsky zpracované malby? Znejistění umocňuje fakt, že Běhal nástěnné malby do vlhké omítky umisťuje na závěsné panely, vypadají sice jako tradiční obrazy, zároveň je ale zřejmé, že každý z nich musí vážit několik desítek kil.

Dominik Běhal před jedenácti lety absolvoval AVU u Michaela Rittsteina, takže zůstaňme jednoduše u toho, že jde o malíře. Avšak o malíře vskutku neobvyklého, jak dokládá jeho aktuální výstava Egress v pražské Bold Gallery. Slovo egress je synonymum pro exit. Jak ve smyslu východu z nějakého místa, tak jeho fyzického opuštění. V případě Běhalovy výstavy kurátorované Adamem Hnojilem se to dá interpretovat tak, že autor opouští současnost a vrací se do minulosti. Stejně tak jako svou techniku totiž i náměty pro díla čerpá z dějin umění.