Ivan Gabal: Stopy silných žen
Schopnost českých žen, nebo žen s Českem spjatých, otisknout se do historie, není náhodná
11. července letošního roku poutal naši pozornost centrální kurt ve Wimbledonu, kde české hráčky opanovaly neformální vrchol tenisové sezóny. V tvrdé sportovní bitvě, ale s imponující grácií, posunuly turnaj mezi společenské vrcholy s trvajícím aplausem.
Jen krátký čas poté, co přestaly ve Wimbledonu přelétávat míčky mezi Karolínou Muchovou a Lindou Noskovou, vykročily na červený koberec v Karlových Varech dvě legendy filmového herectví s nepřehlédnutelným „československým“ původem.
Pro ocenění kráčela za nesmazatelný herecký zápis Magda Vašáryová se svou rolí ve filmu Postřižiny Jiřího Menzela, podle románu Vladimíra Hrabala z roku 1980. A také Francouzka Juliette Binoche, po matce s polskými kořeny, za roli fotografky Terezy ve filmu Philipa Kaufmana Nesnesitelná lehkost bytí z roku 1988 podle románu Milana Kundery.


Patří se dodat, že tak jako se wimbledonské finalistky nezrodí přes noc a jsou součástí české ženské tenisové kultury, nejsou ani filmy z úspěšné literatury a její herecké ztvárnění jen jakýmsi bleskem z čistého nebe. Symbolické propojení v letošním 11. červenci nám jen dává silný důvod si uvědomit, jakou máme mimořádnou světovou stopu českých a československých žen, od sportu až k literární a filmové tvorbě historického významu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










