Co z Česka udělá Babišova volební kampaň?
Sám kandidát ANO a KSČM odpověděl na otázku, jestli je horší rozvědčík, nebo estébák
V každých volbách se řeší otázka, kdo vyhraje. V českých prezidentských volbách 2023 jsou ale na stole otázky dvě: jednak kdo vyhraje a potom v jaké kondici přežije Česko agresivní útočnou kampaň rozjetou Andrejem Babišem. Ještě žádný politik ani politická strana totiž nepřišli po roce 1989 s tak promyšleně manipulativní agitací jako Babiš teď. Bezprostředně po prvním kole voleb pronesl projev, který mohl vypadat jako chaotická snůška nahodilých útoků, spíš byl ale předem promyšlenou strategií.
Z výsledků a vysoké volební účasti v prvním kole vyplývá, že pro Babiše není nijak snadné dosáhnout na další voličské hlasy v množství, jaké k celkovému vítězství potřebuje. Má ale ještě druhou možnost: odradit voliče svého soupeře, aby dorazili k volbám. Začal tedy vyvolávat strach a znechucení. Vymyslel si válečné spády svého protivníka a plány na poslání zdejších mužů do bojů na Ukrajině – tím míří hlavně na starší lidi bojící se o své děti a vnuky. Petra Pavla prezentuje jako komunistického rozvědčíka – tím míří na odpůrce komunismu. Pro katolické voliče Pavla Fischera se ukazuje jako zapálený křesťan. Účastníky nedávných protivládních demonstrací láká k sobě tvrzením, že vážně hrozí konec svobody slova a nová totalita. A všem najednou adresuje lživé tvrzení, že Petr Pavel je vládním kandidátem.
Tahle strategie zjevně nevznikla narychlo po vyhlášení výsledků prvního kola, ale po pečlivé přípravě, protože hned ráno po volbách oblepil Babišův tým republiku billboardy, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
