Proč předseda Mbappé naštval Peking. Čína zakrývá hněvem vůči Západu vnitřní krizi

Když Kylian Mbappé v roce 2022 za astronomické peníze prodloužil kontrakt ve francouzském klubu PSG, fotbalový internet jej pasoval na de facto „vládce kabiny“ a přisoudil mu v rámci vizualizace jeho „totalitní nadvlády“ nejrůznější podoby – od „krále Mbappého I.“ až po „předsedu Mbappého“ v odkazu na vůdce Čínské lidové republiky v letech 1949–1976 Mao Ce-tunga. Časem tento mem metamorfoval do mnoha videí, v nichž Mbappé v mandarínštině zpívá čínskou revoluční píseň nebo pochoduje ve stranické uniformě spojované s čínskou kulturní revolucí.

Když se pak Mbappého – nyní už střelce Realu Madrid – 26. října 2026 v jednom pořadu zeptali na nejoblíbenější mem s jeho osobou či tváří, bez váhání označil ten s „... čínským diktátorem“. Režie vteřinový žert pohotově doprovodila montáží jeho tváře do portrétu Mao Ce-tunga – a odstartovala tím sportovní i diplomatický skandál, který znovu ukázal, jak funguje čínský režim, ale zároveň také to, jak ani Peking nemůže zcela vzdorovat zákonům sociálních sítí.

 Zakladatel, nebo diktátor 

Video na čínských sociálních sítích rozpoutalo zuřivou vlnu hněvu. A také až podezřele bleskovou, protože možná živenou z vyšších oficiálních míst. On-line rozhořčení navíc okamžitě doprovodil komerční bojkot. Za „urážku národního cítění“ čínské koncerny Dongpeng, Mengniu či Milkground zrušily sponzorské smlouvy s Mbappém, jeho tvář zmizela z reklam, zboží z regálů i ze všech videoher, státní televize CCTV vyřadila zápasy španělské La Ligy, v níž Mbappé za Real hraje, z vysílání. Čínské ministerstvo zahraničí varovalo, že podobné výroky „přirozeně narazí na společný odpor celé čínské společnosti“.