Ondřej Kundra: Německý kancléř Merz dal jasně najevo, že má dost Babišova sobectví

Deník The Financial Times napsal, že německý kancléř Friedrich Merz informoval předsedu Evropské rady Antónia Costu, že Německo zablokuje rozpočet Evropské unie, když se všechny členské státy nezavážou k finanční podpoře Ukrajiny v následujícím a dalších letech. Ukrajina naléhavě potřebuje peníze na financování svého státu, který se již pátým rokem brání přesile ruského agresora. Ze strany Merze jde o správný a logický požadavek.

Jsou totiž země, a Česko je v jejich čele, které opakovaně čerpají z rozpočtu EU vysoké částky, což umožňuje jejich modernizaci a postupné přiblížení se čistým plátcům, jako je Německo. Ať už ve službách státu, infrastruktuře nebo kvalitě života. A je to právě Berlín, který to dlouhodobě financuje, zatímco Praha jakoukoliv sdílenou solidaritu neguje, což je vidět nejlépe v případě Ukrajiny. Premiér Andrej Babiš odmítl, aby se Česko podílelo na garancích za již schválenou devadesáti miliardovou (v eurech) evropskou půjčku Kyjevu. Stejně tak se postavil proti požadavku Belgie, v jejichž bankách je zmrazených dvě stě miliard eur v ruských aktivech, aby se za ni společně s dalšími státy v případě právních sporů s Ruskem stran jejich rozmrazení a poskytnutí Ukrajině postavily a kryly ji záda. 

A Babiš je i proti překlenutí finančních problémů Ukrajiny v příštím roce. Jde o sedmdesát miliard euro. Evropská komise chce, aby EU uhradila zhruba dvě třetiny této dodatečné potřeby, tedy dalších 45 miliard eur. Zbývajících přibližně 25 miliard by měly pokrýt další partnerské země a zdroje. Tyto peníze mají jít na nákup munice a zbraní, výrobu a nákup dronů; protivzdušnou obranu; rakety, radary a vojenskou techniku a financování obranného průmyslu. A také výplaty státních zaměstnanců; zdravotnictví a školství; sociální dávky a důchody; další nezbytné výdaje státního rozpočtu.

Když jsem se před pár dny bavil s estonským premiérem Kristenem Michalem, jestli měl možnost o české zdrženlivosti – konkrétně o ruských aktivech – mluvit s Andrejem Babišem, dostal následující odpověď: „Ano, na Evropské radě jsme o tom mluvili se všemi. Byla to poměrně ostrá debata, která trvala až do nočních hodin. Diskutovali jsme o tom, proč bychom tato aktiva měli použít. Nakonec jsme se dokázali shodnout pouze na tom, že Ukrajině pomůžeme půjčkou, to je mechanismus, který funguje a který můžeme rychle využít. Co se týká ruských aktiv, každému, kdo je ochoten naslouchat, bych to vysvětlil docela přímočaře: Jde o aktiva diktátora. Rusové na Ukrajině zabíjejí ženy a děti. Právě teď, zatímco spolu sedíme v osvětlené a příjemně vytopené místnosti v centru Tallinnu, nedaleko odtud na Ukrajině bombardují Rusové elektrárny, teplárny, vodárny, dokonce i kanalizaci a také dopravní infrastrukturu. Přicházející zima bude na Ukrajině peklo. Čeho se tedy bojíme? Na co čekáme?“