Čekání na úklidovou četu

Už skutečně rozumíme tomu, co je potřeba při Alzheimerově nemoci dělat,“ říká lékař Martin Tolar, zakladatel americké biotechnologické firmy Alzheon. Naráží tím na mechanismus účinku slibného léku ALZ-801, který se svou společností dovedl do třetí fáze klinických testů – i na fakt, že jeho preparát zřejmě proti dosud neléčitelné chorobě opravdu účinkuje, zlepšuje stav pacientů, což byla donedávna nepředstavitelná věc. Pokud má pravdu, rýsuje se skutečný průlom v boji s nemocí, kterou celosvětově trpí, často skrytě, 400 milionů lidí, jejíž příznaky má v osmdesáti letech už každý třetí senior a která představuje obrovskou zátěž pro sociální služby mnoha zemí.

Laurie Ryan, expertka z amerického National Institute on Aging, ústavu, který se zabývá výzkumem souvisejícím se stárnutím, komentuje ovšem slibné výsledky Tolarova i dalších rýsujících se léků mnohem zdrženlivěji: „Zažíváme opravdu vzrušující dobu, ale nejsme na konci příběhu.“ Podle ní máme co do činění s velmi složitou chorobou, spíše syndromem souvisejícím se stárnutím: mozky postižených lidí vykazují přibližně 200 rozdílných patologií, různých způsobů, jakým se „porouchaly“ – a nelze věřit, že jediný lék dokáže vyřešit vše.

Rozpor je i odrazem několika desetiletí neúspěchů, jimiž se hledání zbraně proti Alzheimerově nemoci vyznačovalo. V závěru minulého desetiletí se dokonce zdálo, že výzkum uvázl ve slepé uličce a věda nechápe, co chorobu způsobuje. Její příčiny jsou předmětem sporů dodnes, přesto se blýská na…