Všechny publikované články
Udusí Číňané nás i sebe sama?
Je to supervelmoc, pokud jde o počet chudých, ale současně celý svět ohromeně sleduje její hospodářský růst. Je rozmach „čínského komunistického kapitalismu“ nadějí, nebo naopak temnou hrozbou? Debatuje členka pražského liberálního think tanku se známou sinoložkou.
Velký skok po kapitalisticku
Čína si získává respekt především skrze svou hospodářskou sílu. Málokdo však uvažuje o tom, jaká úskalí číhají na čínský kapitalismus budovaný shora, který pomalu vstupuje do další fáze. Stranické a státní špičky totiž se vší vážností uvažují o privatizaci zemědělské půdy.
Čína diktuje podmínky
V Číně se už delší dobu z vládních kruhů i tisku ozývalo, že přijde čínská „ofenziva v zahraničních stycích“. Co si pod tím představit? To ukázaly poslední týdny, kdy čínský prezident Chu Ťin-tchao nejprve navštívil Británii, Německo, Španělsko a Jižní Koreu. Vzápětí nato se uskutečnila návštěva amerického prezidenta v Pekingu. Čína slaví, že první část ofenzivy skončila na výbornou. Co tedy vlastně všechna tato jednání přinesla a o čem vypovídají ve vztahu Západu k dnešní Čínské lidové republice?
Čína se bouří
Čína se nezadržitelně emancipuje jako velmoc prosazující vlastní zájmy ve světě. Od počátku dubna světová média přinášejí zprávy o demonstracích ve velkých čínských městech proti japonské učebnici dějepisu, která dostatečně neinformuje o japonských zvěrstvech páchaných za 2. světové války v Číně. Vlastenecky naladění Číňané – soudě podle záběrů v médiích vesměs mladí, úspěšní lidé – vyšli do ulic, aby dali najevo rozhořčení nad tím, že Japonsko v učebnici „uráží city asijských národů“ a zejména Číňanů.
