Ranní postřeh Olgy Lomové: Nevládní organizace jako kořen zla

Není časté, aby se v čínském tisku objevil článek o dění v České republice. Jeden takový vyšel na stránkách internetové edice China Daily minulý týden pod názvem „Kdo dodává českým politikům odvahu provokovat Čínu v otázkách týkajících se Tibetu?“. Anonymní autoři volí konfrontační slovník, dehonestují Českou republiku jako bezvýznamný stát, který si přespříliš troufá, a pro české politiky nemají jiné označení než pejorativní „čeng-kche“ asociující nepoctivé machinace a prospěchářství.

Článek zjevně reagoval na nedávné jednání senátního výboru pro lidská práva Parlamentu ČR, i když se o tom nezmiňuje. Ten koncem března probíral nový čínský zákon, který v rozporu s mezinárodními závazky i vlastní ústavou uzákonil nucenou asimilaci a kulturní likvidaci nečínských etnik v ČLR. Senátoři na svém jednání navrhli usnesení vyzývající mimo jiné k nevměšování čínského státu do budoucí volby nového dalajlamy.

Článek jako hlavního viníka mezi českými politiky dnes jmenuje senátora Přemysla Rabase, otřel se i o prezidenta Pavla, který se loni v létě v Indii neformálně setkal s dalajlamou „navzdory opakovaným protestům a rozhodnému nesouhlasu čínské strany“. Hlavní díl viny však podle autorů padá na neziskové organizace pod vlivem „dalajlamovy kliky“. A „černou rukou v pozadí“ jsou USA.

Článek jako nepřátele Číny jmenovitě uvádí spolek Češi Tibet podporují, označený za „pobočku“ asociace neziskových organizací DEMAS, a organizaci Člověk v tísni. Jsou prý na výplatní listině americké National Endowment for Democracy (NED), „jde jim jen o protičínský byznys“ a dokonce prý společně s Američany „vytvořily protičínský průmyslový řetězec, jehož důležitým článkem je každoroční mezinárodní konference Forum 2000“.