Vyhořelá společnost

Je internetová kultura odříznuta od tradičních zdrojů vzdělanosti, jak tvrdí Stanislav Komárek, nebo kyberprostor propojí všechny mluvící dvounožce a zprostředkuje jim účast na kolektivní inteligenci lidstva, jak míní filozof Pierre Lévy? Hrozí nám vzpoura robotů, nebo nastane stále užší, ale poklidná spolupráce lidí a automatů? A máme se bát digitální demence, protože přestáváme vyvíjet duševní úsilí, nebo se těšit na příchod kreativní éry, kdy se všichni stanou umělci?

Otázka, jak se pod vlivem digitálních technologií mění západní společnost, patří mezi vědci i publicisty k těm nejfrekventovanějším. K odpovědím, které si můžeme přečíst i v české kotlině, nyní přibyla další, možná ze všech nejpesimističtější. Pochází od německy píšícího filozofa korejského původu Byung-Chul Hana, který nás v knize Vyhořelá společnost líčí jako digitální roj; shluk narcistických konzumentů neschopných soustředěného myšlení.

Teror pozitivity

Absolvent německé literatury a katolické teologie vyučoval filozofii, mediální a kulturální studia na několika univerzitách. Je autorem šestnácti knih, které byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků. A základní tezí, kterou v nich často představuje, je to, že život na Západě je překvapivě až příliš snadný. Naši předci se museli mobilizovat proti vetřelcům, ať jimi byli cizinec či virus. Reagovali na ně aktivizací imunitního systému. V transparentním a zasíťovaném světě dneška však jinakost postupně vymizela. A příčinou patologických…