Kim, Bomba a co dál
Měla to být zpráva, která ohromí svět. Ve skutečnosti vládne spíše znejistění. Severní Korea se začlenila do jaderného klubu.
Měla to být zpráva, která ohromí svět. Ve skutečnosti vládne spíše znejistění. Severní Korea se začlenila do jaderného klubu. Ne řečmi a již tradičními výhrůžkami, ale „regulérní“ vstupenkou – pokusným atomovým výbuchem. Nejde teď o to, že by severokorejské rakety ohrožovaly Západ. Jde spíše o to, že tato situace ohrožuje citlivý region. A nikdo nemá recept, jak z toho ven.
Pchjongjang není Dillí
Jaderný klub je druhý nejuzavřenější po Radě bezpečnosti OSN a desítky let s členy RB splýval. Z jejího rámce oficiálně vykročil až před osmi lety, když svůj test provedla Indie. Bylo to rovněž poprvé, kdy své ambice takto veřejně stvrdil nesignatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Zpravodajské služby byly tehdy zděšeny a CIA to považuje za jedno ze svých čtyř největších selhání (k dalším „kiksům“ chronologicky řadí nečekané napadení Izraele v roce 1973, 11. září 2001 a blamáž se zakázanými zbraněmi Saddáma Husajna z roku 2003). Ale brzy poté – po pákistánském pokusném výbuchu – bylo jasno. I na Indickém poloostrově může úspěšně zavládnout podobná rovnováha strachu, v jejíchž jistotách vyrostly dvě generace Evropanů, rovnováha kontrolovaná racionalitou indického i pákistánského vedení.
Ale co Severní Korea? Chování státu, který platí za symbol iracionality, temnoty i brutality vůči vlastnímu obyvatelstvu, je nevypočitatelné i pro špičky CIA, byť samotný test – na rozdíl od Indie v roce 1998 –…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
