Zločin a trest Václava Moravce
Nad debatou o odchodu nejvýraznějšího moderátora politických diskusí
Odchod tak významné osobnosti, jakou Václav Moravec bezesporu je, vyvolá vždy silné reakce. Jednadvacet let moderoval nejdůležitější politický diskusní pořad, svým vystupováním i na jiných platformách se stal jedním ze symbolů veřejnoprávnosti. Komentáře věnující se jeho odchodu ukazují hodně o roli médií, zájmu širší veřejnosti i politiků. Proto stojí za to se jim věnovat.
Pouhý prostor výrokům
Václav Moravec ukončil angažmá v České televizi, protože prý nechtěl hrát hru na umělou vyváženost. Odmítal dlouhodobě zvát do svého pořadu Tomia Okamuru – mimo jiné proto, že šéf SPD nejdříve do Otázek odmítal chodit, pak si zase chtěl účast vymoci přes Radu ČT. Často se Moravcovi předhazuje, že je nepochopitelné, proč blokoval šéfa jedné, byť extremistické strany. Jenže výtky opomíjejí kontext, který je v tomto případě zásadní.


Okamura dlouhodobě neodpovídá na otázky, na něž je tázán. Vést debatu s někým, kdo nedodržuje pravidla dialogu, postrádá do jisté míry smysl. Zároveň naopak Okamura útočí na veřejnoprávní média a na tamní redaktorky i redaktory rád posílá své fanoušky na sítích (dělá to také u soukromých médií). Spolupracoval s některými radními na oslabování televize a následně na snaze zbavit se Moravce. V rozhovoru pro Respekt někdejší ředitel ČT Jan Souček před rokem otevřeně popsal
5 minŘeditel České televize Souček: S Moravcem mě vydíral Matocha, s odškodným i Veselý, že předseda Rady ČT Pavel Matocha požadoval konec moderátora: „Řekl mi, že tam Moravec už dávno neměl být,“ uvedl Souček a dodal, že „tlak kolem Moravce se stupňoval“.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










