fotograf
966napsaných článků
Genocida v Srebrenici byl válečný zločin, spáchaný v červenci 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Genocida se zakládala na masovém, plánovaném vraždění zajatých civilistů, výhradně Bosňáků muslimského vyznání, mužů a chlapců. Událost je považována za jeden z největších masakrů v Evropě od druhé světové války a řadí se mezi nejhrůznější zločiny moderní evropské historie. Zavražděno bylo přes 8000 Bosňáků. Aktuální seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen (z toho 74 žen a 33 dětí mladších 15 let), toto číslo však stále není konečné.
Dlouhé kachlíkové chodby potažené tenkou vrstvou černého uhelného prachu, kterými denně projdou stovky horníků. Řady omšelých plechových skříněk s nálepkami Baníku Ostrava v šatně, kde se před šichtou převléknou do „fáraček“. Výdejní okénko, kde nafasují polévku s chlebem, než je starý klecový výtah se syčením a praskáním odveze kilometr pod zem do labyrintu chodeb, kolejí a malých podzemních nádraží.
Nebývalých šestnáct let prováděla Angela Merkel z pozice kancléřky Německo a celou Evropu vážnými krizemi. Finanční, uprchlickou, válečnou, pandemickou. Napsat o tom všem paměti bylo, jak přiznala v nedávném rozhovoru s Barackem Obamou, náročnější, než si myslela. Ve výsledné autobiografii Svoboda ukazuje, jak se přijímala rozhodnutí, která formovala naši dobu a přibližuje vnitřní fungování politické moci. Poprvé také podrobně rozebírá, jak ji formovalo a ovlivnilo mládí strávené v komunistické části Německa. V rozhovoru pro Respekt na rozsáhlou biografii naváže. Autobiografii Angely Merkel v českém překladu vydalo nakladatelství Práh, které je partnerem akce.
Hustě prší a teploměr ukazuje jen pár stupňů nad nulou, zhruba dvě stovky mužů a žen v maskáčích jsou ale už od brzkého rána venku. Na rozlehlé louce se plazí v mokré trávě, vestoje i vleže se učí nabíjet útočnou pušku nebo házet granátem. Kalhoty mají promočené, někteří se třesou zimou, pár jedinců toho má viditelně dost. Nahlas si ale nikdo nestěžuje. Všichni přítomní se totiž rozhodli vstoupit do armády a dobře vědí, že právě probíhající základní výcvik představuje vstupenku, bez níž se prostě neobejdou. Vojenskou akademií ve Vyškově, kde úvodní intenzivní šestitýdenní průprava probíhá, musí projít každý budoucí voják, ať už pak směřuje k letectvu nebo do kanceláře.
Předseda vlády ČR Petr Fiala navštívil, společně s ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu genpor. Karlem Řehkou, při příležitosti 26. výročí vstupu ČR do NATO cvičiště 4. brigády rychlého nasazení v Žatci. Premiér vojákům poděkoval za skvělou službu, kterou odvádějí pro ČR, zhlédl také ukázky výcviku a vojenské techniky.
