Zbyněk Petráček

Před 25 lety do Československa oficiálně přišel internet. Co na to Respekt?

S autorem Rychlých šípů o tom, že první věta první kapitoly je vždycky nejtěžší

V Tallinnu otevřeli synagogu. Banální zpráva, ale leccos připomene v situaci, kdy je Estonsko jednou z front „války“ EU s Ruskem. Je to totiž první židovský svatostánek v zemi, která byla za nacismu jako jediná oficiálně vyhlášena „judenfrei“. Naproti tomu následnou sovětizaci i její transporty Estonci jako národ přežili. Od toho se odvíjí otázka, kterou si klademe i my: Spočívá dnes větší riziko v bagatelizaci nacistického, nebo komunistického teroru?

Dva dny poté, co Mirek Topolánek odjel z Pákistánu, tam opět vypukly nepokoje. Historicky první návštěva českého premiéra s nimi samozřejmě nemá nic společného, ale jeden bod z Topolánkovy agendy oživit mohly: do jakého státu prodáváme radiolokátory Věra?

„Nějaký problém?“ ptá se Kohn, když vidí zachmuřeného Roubíčka na štaflích před krámem.

Když se řekne kybernetická válka, fanoušek sci-fi si představí to, co zná z filmů.

Když v roce 2000 oslavil osmdesátiny Jan Pavel II., byl už v pevné pozici papeže cestovatele. Jako showman v tom nejlepším smyslu dokázal strhnout zástupy. Když teď oslavil osmdesátiny Benedikt XVI., člověk nadaný spíše pro akademickou práci, vyrazil na první takovou cestu – do Brazílie.

Dějiště nejkrvavějšího sektářského konfliktu v Evropě vykročilo rázně vpřed. Vládu, kterou vytvořili tvrdí zástupci katolíků i protestantů, mohou podrazit jen oni sami.

Nicolas Sarkozy se na nás bude nejméně pět let křenit při záběrech z veškerých evropských summitů. Tak vyzněla hlavní zpráva z nedělního večera. Francie zvolila nového prezidenta, a má-li se churavějící země skutečně změnit, byla to – bez ohledu na osobní sympatie i antipatie – rozumná volba.

Ty obrázky z masových demonstrací v Turecku jsou pozoruhodné. Vidíme světu otevřenou mládež, ale hned vedle ní veterány ve starých vojenských uniformách.

Z George Bushe našince neuděláme, ale na kancléřku Merkelovou bere.

Praha má o jeden pomník více. Od včerejška stojí ve Štěrboholích a týká se bitvy staré 250 let, nejkrvavější, která kdy byla o českou metropoli svedena. Působí nenápadně, ale v době násilných protestů po demontáži ruského pomníku v Estonsku má svůj význam. Ukazuje, že úctu lze projevit i tradičním nepřátelům.

Byla Titanikem vzduchoplavby – svými rozměry i způsobem zániku. A byť její katastrofa zanechala poměrně málo obětí, ukončila éru letounů lehčích než vzduch.