Připomeňme si
Začátkem února vynesl spor mezi ředitelem Dětské psychiatrické léčebny v Lounech a několika sestrami na povrch zprávy o tom, jak se za zdmi ústavu žije dětem (Respekt č 17/2001). Šestice sester si totiž přednostovi lounského okresního úřadu stěžovala na chování ředitele Ivana Zagajnova a přitom vyplynuly na povrch šokující informace. Především to, že děti jsou v ústavu úplně zbytečně. Podle sester se jim nedostává žádné psychoterapie, ráno jdou prostě do školy, odpoledne na vycházku a několikrát denně dostanou léky. „Není příjemné píchat dětem sedativa jen proto, že se s nimi nic nedělá,“ stěžovaly si sestry u dopise přednostovi Josefu Kopicovi. Upozornily jej i na to, že děti musí za trest dělat stonky dřepů nebo chodit do školy u pyžamu a že je personál nutí přepisovat dopisy rodičům. Sestry popsaly i incident, který se přihodil už o pár měsíců dříve. Dvanáctiletý Kuba se tehdy pohádal s dětmi a několikrát kopl do dveří. „Ředitel ho zatáhl na ošetřovnu a zfackoval. Důvodem, proč o incidentu začala sestra Táňa Kostečková mluvit, však nebyl zájem o osud chlapce, ale rozhořčení nad tím, co potkalo její kolegyni: "Ředitel na hodinu propustil sestru, která švihla kluka ručníkem. To mě naštvalo - pan doktor může, a sestra ne?“ Přednosta Josef Kopic letos u dubnu prohlašoval: "Tažení sester možná mimoděk odklopilo kámen a ukázalo, u jakém stanu léčebna je. Vím, že ten barák je u příšerném stanu, ale co mám…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
