Krajina po opoziční smlouvě
Jablkem sváru mezi ODS a ČSSD budou místa hejtmanů ve Středočeském a Libereckém kraji: strany jsou ve zdejších krajských volbách jasnými favority a hlavními rivaly. Tento výrok je ale nejvýš nadnesenou metaforou, ve skutečnosti o žádnou válku nepůjde - před volbami ani potom. Svědčí o tom především středočeské radnice, kde již dnes bez problémů fungují malé okresní opoziční smlouvy. Najít rozdíl v krajských programech obou stran je rovněž úkolem pro skutečné znalce.
Střední Čechy: Budu rád, když přijdou volit
Dříve úrodná, dnes zdevastovaná oblast Polabí, ekonomický zázrak v Mladé Boleslavi, bývalé hornické oblasti i bohatá pražská předměstí tvoří staronový Středočeský kraj, který bude vůbec největší v republice. Nejvyšší nezaměstnanost dosahuje hodnoty 10 % v okresech Kladno, Kutná Hora a Kolín, krajský průměr ale činí jen 7 %. Reprezentantem středočeské pravice je ODS. Jako volebního lídra nasazuje absolventa Vysoké školy strojní, bývalého starostu Kladna a nynějšího poslance Petra Bendla (34). „Kraj musí nalézt svou identitu,“ říká Bendl a dodává, že on se vznikem krajů nikdy nesouhlasil: přinesou totiž jen další místa pro byrokraty. Proč tedy do krajů vůbec kandiduje? „Chci to změnit. Jako hejtman bych tlačil, aby občan neplatil na zbytečné úřady.“ Prioritou je pro Bendla infrastruktura: "V jiných krajích mají dávno vybudované čističky a kanalizaci, tady je to v katastrofálním stavu. Ohledně dopravy bych samozřejmě rád dal šanci privátním…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
