Šestnáct dlouhých let
Šestnáct dlouhých let
Konec Charty 77
Zpráva o tom, že se současní i bývalí mluvčí Charty 77 rozhodli 3.listopadu ukončit její činnost, nevyvolala - až na výjimky - žádný ohlas. Ostatně není se čemu divit - společnost polistopadovou existenci a působení Charty coby instituce zkrátka nevnímala. I když občasné diskuse signatářů o dalším smyslu existence Charty nevyznívaly jednoznačně, bylo jasné, že pro další trvání mluví důvody pouze subjektivní - dílem nostalgie, dílem pocit její potřebnosti ze strany těch signatářů, kteří nenašli nebo nehledali místo v novém politickém establishmentu.Pro „historickou“ prestiž Charty, jakož i prestiž většiny jejích signatářů, nebylo příliš důležité, zda se podaří důstojně uzavřít její činnost, či zda bude živořit dál mimo zorné pole veřejnosti. Přesto je třeba krok, ke kterému došlo, ocenit. Důležitou roli při tomto rozhodnutí určitě sehrál názor těch „prominentních“ chartistů, kteří přišli o svá parlamentní křesla či státní funkce, a získali tak po dvou a půl letech čas k řešení tohoto problému. Formální zakončení činnosti Charty právě naznačuje, že tito lidé mají aspoň vůli své dosavadní „nepolitické“ - jakkoli po listopadu modifikované - přístupy k politice opustit. Že Charta nebyla zachována ani jako „záloha“ pro případné špatné časy, ani jako morální dohlížitel nad poklesky politiků i společnosti, je projevem smyslu pro realitu. Někteří tím možná chtěli dát najevo, že to se svým návratem do politiky myslí vážně.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
