Patočka to neví?
Čtu jeho slova jako tvrzení, že diktatura za Adamce byla lepší než demokracie za Nečase
Za komunismu bylo nesmírně otravné opakovat v samizdatu pořád dokola, že ten režim je špatný. Byla to však povinnost odporovat zlému. Stejně otravné je opakovat to dnes na internetu, ale občas si na tuto povinnost vzpomenu. Jakub Patočka tedy říká, že Adamcova vláda byla lepší než Nečasova. Já čtu tato slova jako tvrzení, že diktatura za Adamce byla lepší než demokracie za Nečase - a jsem si jist, že Patočka chtěl, aby to tak vyznělo.
Takže: především Adamcovu vládu nelze vůbec srovnávat s Nečasovou jednoduše proto, protože o povaze a činech minulého režimu nerozhodovala vláda, ale ústřední výbor strany. Patočka to neví?
Důležitější jsou však věty, jimiž své tvrzení Patočka podporuje. Zejména tyto: „Hrůzné prožitky bezdomovců či exekuovaných penzistů nejsou o nic méně relevantní výpovědí o tváři společnosti nežli prožitky zbitých disidentů. Za jedno i druhé jsou přímo odpovědné režimy, v nichž se takové věci dějí.“
Patočka nerozumí anebo nechce rozumět naprosto zásadnímu rozdílu mezi demokracií (i špatnou) a diktaturou. Adamcova vláda (přesněji ústřední výbor) mlátila a zavírala disidenty úmyslně, protože tak udržovala obyvatelstvo ve strachu a sebe – tedy diktaturu – u moci. Nečasova vláda neposílala bezdomovce na ulici a nenechávala penzisty na pospas exekutorům úmyslně, natož proto, aby se udržela u moci.
Byla jen neschopná je chránit (a můžeme dokonce připustit, že jí byli lhostejní). Proto je mezi Adamcovou a Nečasovou vládou propastný rozdíl, který uznává konec konců i právo – zločin se stává zločinem až tehdy, když je spáchán se zlým úmyslem. Patočka to neví?
Diktatura je zločinná ze své podstaty, jejím úmyslem je totiž ovládat lidi pomocí násilí. Adamcova vláda se v tom od žádných komunistických vlád nijak nelišila. Demokracie má spoustu chyb, jednou z nich je ona lhostejnost vůči slabým. Nelze jí však přisuzovat úmysl lidi ovládat, natož násilím. Ztratila by tak totiž svoji podstatu.
Patočka to neví?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
