Lidskost politiků

Ukradla slogan komunistům! Slovenský premiér Robert Fico obvinil Ivetu Radičovou z opoziční SDKÚ, že na billboardu s její tváří je tentýž slogan, který kdysi používala česká KSČM: „S lidmi pro lidi“. Radičová mu odkázala, že její slogan („S lidmi a pro lidi“) vychází z titulu její knížky, kterou vydala už v roce 1995.

Celé je to blbost. Takový slogan vymyslí každý a kdyby na něj chtěla KSČM copyright, tak z běžné řeči musíme slova člověk a lidi úplně vynechat. Což mě přivádí k myšlence o lidskosti.

Mirek Topolánek je neomalenec, ale když jsem četl přepis jeho výroků, kvůli kterým odstoupil, vůbec mi nepřipadaly tak hrozné – Topolánek jen neuměl říct pořádně to, co měl na mysli. Kdyby byl býval řekl tu zamotanou myšlenku tak, jak měla znít, byl bych s ním souhlasil. Prostě, Topolánek je lidský v tom, že se neumí vyjadřovat (což se ovšem v politice nevyplácí).

Pozoruhodné je, že v ODS – v této straně, která už vypadala tak vychladle – najednou vypěnily horoucí vášně. Až natolik, že vyměnila lídra do kampaně dva měsíce před volbami.

A pozoruhodné je, že něco velmi podobného se stalo na Slovensku s pravicovou SDKÚ, i když důvodem pro odchod Mikuláše Dzurindy z čela kandidátky nebyla podivná přeřeknutí, ale podivné peníze.

Najednou jako kdyby tyto dvě pravicové strany, které dlouho působily dojmem strnulosti až autismu, ožily. Možná je to počátek jejich rozkladu, možná naopak jejich nového začátku. Nevím. Ale jakkoli nejsem fanda ani jedné z nich, působí najednou jaksi lidsky. Daly nám nahlédnout do svých vnitřností a byť to není hezký pohled, aspoň je vidět, že tam uvnitř nejsou jen ozubená kolečka a počítač.

Je to velký rozdíl proti dvěma levicovým stranám – české ČSSD a slovenskému Smeru – které najednou působí jako kombajny ke sklízení voličských hlasů. Jiří Paroubek a Robert Fico sedí v těch kombajnech a představa, že by je někdo dokázal vyhodit ze sedla, je naprosto absurdní. Není to celé trošku – nelidské?