Ať žije chaos

Kolaps eura by stál každého německého daňového poplatníka zhruba 6 až 8 tisíc eur, vypočítala švýcarská banka UBS. I týdeník The Economist nedávno spočítal, že záchrana eurozóny je mnohem levnější varianta než její kolaps - jenže rozum už v debatě o budoucnosti EU delší dobu prohrává.

Nastoupili totiž ideologičtí bojovníci. Na Slovensku dokonce hrozí, že kvůli ideologickým sporům padne vláda Ivety Radičové. Jedna koaliční strana – SaS – totiž odmítá hlasovat za tvz. „euroval“, jenž dohodli lídři eurozóny v červnu, aby zachránili euro před krachem.

SaS je generační strana, která vznikla sotva před třemi roky a voliče oslovila zejména přes facebook. Patří ke generaci, která dospívala koncem devadesátých let, kdy na Slovensku vítězil neoliberalismus, země sklízela za vlády Mikuláše Dzurindy obdiv světa za své radikální reformy, hlavními hrdiny byli ideologové Friedman a Hayek, ministr financí Ivan Mikloš byl touto generací uctíván jako jejich vykladač a ekonomický guru.

A Miklošovi žáci se teď vzbouřili proti svému učiteli. Mikloš zestárlý k rozumu obhajuje schválení eurovalu jako „nejlepší ze špatných řešení“, ale strana SaS a její šéf Richard Sulík říká, že za to hlasovat nebude, protože je to „ekonomická vlastizrada, morální hazard, cesta k socialismu, cesta do ekonomického nevolnictví, nová RVHP“ a podobně. Strana táhne do boje proti svým koaličním partnerům, vydala brožurku a chce organizovat konferenci, na níž už poslala pozvánku Václavu Klausovi. Na Slovensku totiž žádného politika v tak vysokém postavení na své straně nemá, za schválení eurovalu je i obvykle trapný slovenský prezident Ivan Gašparovič, ale i guvernér národní banky, a samozřejmě premiérka Iveta Radičová, která se v Bruselu zavázala, že slovenský parlament euroval odhlasuje.

Koaliční partneři už otevřeně hovoří o tom, že hlasování se má spojit s důvěrou vládě a stále více dávají najevo, že jednou z možností jsou i předčasné volby.

Netroufám si odhadnout, jak to dopadne, ale soudě podle Sulíkových výroků a textu oné brožurky SaS, tato strana za euroval nebude hlasovat ani kdyby se měla rozpadnout nejen slovenská vláda, ale i celá EU. Sulík a jeho suita totiž žije v ideologickém světě neoliberalismu, který nepřipouští kompromisy. Nebojí se ekonomických a politických katastrof, ty naopak považuje za důkaz platnosti neoliberálního učení, od něhož se však politici trestuhodně odchýlili. Katastrofa tak může být příležitostí, jak na ekonomických ruinách tuto utopii konečně pořádně uskutečnit.

Čím je svět složitější, tím více se lidé uchylují k jednoduchým názorům. Tím je například názor, že zachraňovat líné Řeky (Italy, Španěly, Portugalce atd.) se nemá ani za cenu zániku eura a co se stane potom, se prostě uvidí. Sulík je sice populista (jeho názor sdílí většina Slováků), nejhorší na tom však je, že on to myslí opravdu vážně, on tomu opravdu věří. Občas se přistihnu při tom, že těmto lidem závidím. Jejich touha po zničení řádu, jejich touha po chaosu má v sobě cosi živočišného, jehož přitažlivá síla viditelně roste všude kolem. Nerad byl žil ve světě, který budou tito lidé ovládat, protože už jsem jednou zažil svět, který prosazoval utopii založenou na ruinách předchozího řádu. Ve způsobu myšlení těchto lidí a ve způsobu myšlení bývalých komunistů ostatně nevidím velký rozdíl. Droga, která vyvolává v mozku opojný pocit, že pravdu mám jen já, má vždy stejné složení.