Snižování daní pro firmy se nekoná. Z kolika slibů vláda couvne?

Vláda Andreje Babiše měla původně velké ambice – chtěla snižovat daně, zároveň zvyšovat výdaje a doufat, že díky rychlému tempu ekonomického růstu nebude příliš růst rozpočtový schodek. Tyto plány však částečně berou zasvé – minimálně v případě původního plánu snížit korporátní daň z 21 na 19 procent a ohlašovaného kompletního zrušení důchodové reformy. 

Uběhlo jen sto dní od jmenování vlády a jeho hlavní složka, hnutí ANO, už přehodnocuje své priority. V případě snižování daně z příjmů právnických osob (korporátní daň) nicméně kabinet Andreje Babiše možná upřednostní svůj jiný slib – zrychlování odpisů. To by v praxi znamenalo, že firmy budou moci pořizovací cenu majetku rychleji odepisovat z daní, a tím si tedy snižovat jejich základ. Nyní musejí při velkých investicích odpisy rozložit do několika let. Změna by měla podpořit výši korporátních investic, což by mohlo přispět k modernizaci ekonomiky. 

V případě snížení korporátní daně by stát přišel na straně příjmů o 20 miliard korun. „Ty argumenty jsou pádné, takže jsme se o tom začali bavit už i s panem premiérem. A vnímáme oba, že to má velkou relevanci. Udělat obojí by rozpočtově bylo velmi, velmi náročné, to říkám otevřeně,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová v České televizi. Už v současné době je úroveň korporátní daně v Česku nižší, než je průměr ve srovnatelně rozvinutých zemích. 

Podobný vývoj nakonec může nabrat dění kolem důchodů. Původně hnutí ANO mluvilo o úplném zrušení důchodových změn, které prosadila předešlá vláda Petra Fialy – tedy vyšší strop pro důchodový věk, pomalejší valorizaci a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Záhy po nástupu do funkce začal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka mluvit jen o zrušení prvních dvou částí. Nyní ve vládou schváleném legislativním plánu chybí i opětovné zavedení stropu na 65 let.