Je na spadnutí Trumpovo příměří, nebo Putin zkusí další lest?
Ať tak či onak, domácí úkoly střední Evropy se nemění
Polský premiér Donald Tusk je – minimálně co se týká průběhu války na Ukrajině – nepochybně dobře informovaný muž. Je v blízkém kontaktu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, klíčovými evropskými lídry a i s vládou Donalda Trumpa. Přesto jeho nedávná slova, že válka možná brzy skončí, vzbudila překvapení. Tusk to řekl před dvěma týdny na vojenském brífinku o obranné strategii Polska, protože však nedodal žádné další detaily, znělo to spíše jako zbožné přání než jako kvalifikovaný odhad.
Výrok dostal novou dynamiku teď, když prezident Donald Trump už poněkolikáté vyhlásil „velký pokrok“ v rozhovorech s Ruskem o ukončení agrese na Ukrajině. Krátce před tím jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff v Moskvě jednal s prezidentem Putinem – jen dva dny před vypršením Trumpova ultimáta, že pokud Moskva nepřistoupí na příměří, uvalí na země, kam vyváží ropu a zemní plyn, tvrdé sankce.


Takzvané sekundární sankce by měly zemím jako Indie a Čína prodražit nákup levné ruské ropy. Kdyby k tomu došlo, Rusko by přišlo o hlavní příjmy nutné k dalšímu financování války. Čína od něj odebírá 40 procent fosilních paliv, Indie 25 procent. Trumpova vláda zvažuje především sankce proti ruské „stínové flotile“ tankerů. Jde o nákladní lodě, které z ruských přístavů v Baltském moři vyvážejí pod vlajkou jiných států ropu do světa. Tím, že nejsou oficiálně registrované v Rusku, se na ně dosud sankce uvalené přímo na Moskvu nevztahovaly.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu