Inventura inventury

„Zajímejte se o dění kolem sebe a buďte aktivními občany,“ znělo jako poselství z pódia na Václavském náměstí během oslav 17. listopadu. Není to ale úplně jednoduché. Během rozhovorů s politiky si studenti sami na sobě vyzkoušeli, že jim pro roli aktivního občana vlastně chybí kvalifikace. Neinformovali jsme se, neuměli jsme se ptát a nechali se opít rohlíkem při první vyhýbavé odpovědi, říkají dnes shodně členové skupiny Inventura demokracie. Právě to by se mělo učit ve škole…

Ačkoliv se do sněmovny během uplynulého roku dostalo několik návrhů zákonů, které se týkají čtyřech formulovaných bodů, žádný z nich se viditelně nezlepšil. Studenti se ale naučili především hodně o sobě samých, zlepšili praktické dovednosti s organizováním projektů ale hlavně ztratili iluze o zdejší politické kultuře. „Největším překvapením bylo, že není problém zavolat politikovi a domluvit si s ním schůzku,“ říká student chemie Jakub Mráček z Teplic, který rozhovory s politiky organizoval. Své roční zkušenosti chtějí předat dál a jezdí na gymnázia promítat sestřihy setkání s politiky a říkat jim, ať se nebojí ozvat, když se jim něco nebude líbit. Původně chtěli pomoci aktivním lidem a vydat brožurku právě pro ty, kteří by rádi uspořádali nějaké veřejné setkání nebo demonstraci. Praxe je ale tak složitá a záleží na náhodě, že podle studentů to ani nejde shrnout do obecného návodu. „I kdyby se u nás někdo chtěl ve společnosti angažovat a zorganizovat nějakou akci, úřady mu budou opakovaně házet klacky pod nohy,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletá Réza Vlasáková.

Ačkoliv „Inventuře“ v úterý tleskal Václavák, studenti během své činnosti nenarazili jen na chválu. Kritici jim vyčítají, že nastartovali změnu a odchází od rozdělané práce stejně jako všichni aktivisti před nimi, nebo že si nasadili růžové brýle a neví, jak politika funguje. Do politiky ale studenti někdy nahlédli více, než si přáli. Několikrát bezúspěšně oslovili například poslance Vítězslava Jandáka, jestli by se s nimi nesetkal stejně jako dvě desítky jiných politiků. Jandák ale studentům zavolal až po několika týdnech v sedm hodin ráno s výhružkou, že na ně pošle svého právníka. „Reagoval tak na e-mail, který jsem poslali všem poslancům s výzvou k diskusi o obsazování mediálních rad,“ popisuje kontakt s politickou elitou Jakub Mráček.

Během roku však studenti začali vnímat nejen politiku, ale i to, jak fungují média. Ačkoliv vystupovali ve zpravodajství často, nejsou se svou mediální prezencí spokojeni. Média se jich často ptala na témata spojená s univerzitou a mladými lidmi, jejich konkrétní cíle jakoby ani redaktoři nevnímali. „Vždy se hodí aktivní student, který umí mluvit před kamerou. Toho rádi všude pozvou jako zástupce mladé generace. Je jedno k jakému tématu,“ říká student sociologie a filosofie Jiří Boudal, který Inventuru demokracie vedl.

A jak dál? Studenti sice oznámili, že odchází z Inventury demokracie, dál však budou působit v různých neziskových organizacích, kde se angažují už několik let. Požadavku aktivního občana tedy sami dostojí, i když si ještě nejsou jisti, kudy vede ta správná cesta. Velkým otazníkem totiž zůstává aktivní účast v politické straně, ke které je vyzval i exprezident Václav Havel na jejich pódiu během oslav svobody. Většina z nich ale zatím politice otáčí záda. „Asi ale nakonec nebudeme mít jinou možnost, pokud budeme chtít v budoucnu opravdu něco změnit,“ říká student dějin umění Jakub Bachtík.

Více si o Inventuře demokracie můžete přečíst v pondělním vydání Respektu v rubrice „O kom se mluví“.