0:00
0:00
Analýza20. 11. 20094 minuty

Inventura inventury

Tento týden ukončila skupinka studentů svůj roční projekt Inventura demokracie. Chtěli oslavit dvacáté výročí pádu komunismu nejen hudbou a tancem, ale především společenskou reflexí. A šli na to konkrétně: Formulovali čtyři legislativní absurdity (neprůhledné obsazování mediálních rad, nedotknutelnou poslaneckou imunitu, praktiky přílepků k zákonům a lobbing), chodili za politiky s kamerou a požadovali po nich zlepšení. Čeho tedy dosáhli?

„Zajímejte se o dění kolem sebe a buďte aktivními občany,“ znělo jako poselství z pódia na Václavském náměstí během oslav 17. listopadu. Není to ale úplně jednoduché. Během rozhovorů s politiky si studenti sami na sobě vyzkoušeli, že jim pro roli aktivního občana vlastně chybí kvalifikace. Neinformovali jsme se, neuměli jsme se ptát a nechali se opít rohlíkem při první vyhýbavé odpovědi, říkají dnes shodně členové skupiny Inventura demokracie. Právě to by se mělo učit ve škole…

Ačkoliv se do sněmovny během uplynulého roku dostalo několik návrhů zákonů, které se týkají čtyřech formulovaných bodů, žádný z nich se viditelně nezlepšil. Studenti se ale naučili především hodně o sobě samých, zlepšili praktické dovednosti s organizováním projektů ale hlavně ztratili iluze o zdejší politické kultuře. „Největším překvapením bylo, že není problém zavolat politikovi a domluvit si s ním schůzku,“ říká student chemie Jakub Mráček z Teplic, který rozhovory s politiky organizoval. Své roční zkušenosti chtějí předat dál a jezdí na gymnázia promítat sestřihy setkání s politiky a říkat jim, ať se nebojí ozvat, když se jim něco nebude líbit. Původně chtěli pomoci aktivním lidem a vydat brožurku právě pro ty, kteří by rádi uspořádali nějaké veřejné setkání nebo demonstraci. Praxe je ale tak složitá a záleží na náhodě, že podle studentů to ani nejde shrnout do obecného návodu. „I kdyby se u nás někdo chtěl ve společnosti angažovat a zorganizovat nějakou akci, úřady mu budou opakovaně házet klacky pod nohy,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletá Réza Vlasáková.

Ačkoliv „Inventuře“ v úterý tleskal Václavák, studenti během své činnosti nenarazili jen na chválu. Kritici jim vyčítají, že nastartovali změnu a odchází od rozdělané práce stejně jako všichni aktivisti před nimi, nebo že si nasadili růžové brýle a neví, jak politika funguje. Do politiky ale studenti někdy nahlédli více, než si přáli. Několikrát bezúspěšně oslovili například poslance Vítězslava Jandáka, jestli by se s nimi nesetkal stejně jako dvě desítky jiných politiků. Jandák ale studentům zavolal až po několika týdnech v sedm hodin ráno s výhružkou, že na ně pošle svého právníka. „Reagoval tak na e-mail, který jsem poslali všem poslancům s výzvou k diskusi o obsazování mediálních rad,“ popisuje kontakt s politickou elitou Jakub Mráček.

↓ INZERCE

Během roku však studenti začali vnímat nejen politiku, ale i to, jak fungují média. Ačkoliv vystupovali ve zpravodajství často, nejsou se svou mediální prezencí spokojeni. Média se jich často ptala na témata spojená s univerzitou a mladými lidmi, jejich konkrétní cíle jakoby ani redaktoři nevnímali. „Vždy se hodí aktivní student, který umí mluvit před kamerou. Toho rádi všude pozvou jako zástupce mladé generace. Je jedno k jakému tématu,“ říká student sociologie a filosofie Jiří Boudal, který Inventuru demokracie vedl.

A jak dál? Studenti sice oznámili, že odchází z Inventury demokracie, dál však budou působit v různých neziskových organizacích, kde se angažují už několik let. Požadavku aktivního občana tedy sami dostojí, i když si ještě nejsou jisti, kudy vede ta správná cesta. Velkým otazníkem totiž zůstává aktivní účast v politické straně, ke které je vyzval i exprezident Václav Havel na jejich pódiu během oslav svobody. Většina z nich ale zatím politice otáčí záda. „Asi ale nakonec nebudeme mít jinou možnost, pokud budeme chtít v budoucnu opravdu něco změnit,“ říká student dějin umění Jakub Bachtík.

Více si o Inventuře demokracie můžete přečíst v pondělním vydání Respektu v rubrice „O kom se mluví“.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026