Nová železná opona napříč Ukrajinou

Dan Driscoll nechal všechny čekat. Tajemník amerického ministra obrany měl dorazit do rezidence amerického velvyslance v Kyjevě, aby promluvil s diplomaty členských států NATO. Hosté byli zvědaví na 28bodový mírový plán, který Driscoll jménem Trumpovy administrativy chvíli předtím předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Když však Driscoll konečně dorazil, to, co od něj slyšeli, některé Evropany rozzuřilo. „Je mi z toho špatně,“ řekl nám pak jeden diplomat. „Je to, jako by se svět kolem nás rozpadal a my to sledovali v přímém přenosu.“

 To hlavní, na co chtěl Driscoll Evropany nalákat, bylo vybudování „neproniknutelné demilitarizované zóny“ podél frontové linie na Ukrajině, jakmile se válčící strany dohodnou na příměří. Potvrdili nám to tři lidé, kteří jeho slova slyšeli. Prý podle tónu, jakým promlouval, počítal s kladným přijetím. Narážka na korejskou demilitarizovanou zónu (DMZ) jen stvrdila temné předpoklady o tom, jak si lidé kolem Trumpa představují ukrajinskou budoucnost. Demilitarizovaná zóna, která se od roku 1953 táhne asi 250 kilometrů napříč Korejským poloostrovem, po celou dobu své existence symbolizuje zmrazené konflikty a nevyřešená nepřátelství.

Korejská DMZ, tahle země nikoho na 38. rovnoběžce, je spolu s Berlínskou zdí nejvýraznějším symbolem studené války. DMZ nemá s mírem nic společného. Z obou stran na sebe míří dělostřelectvo. Země je podkopaná průzkumnými tunely. Oblohu křižují vojenská letadla. Za ty roky během přestřelek zemřely stovky vojáků na obou stranách. V minulosti Zelenskyj v rozhovorech uvedl, že pokud by Ukrajina souhlasila s nějakým modelem DMZ, doplatila by na to: „Byla by to mrtvá zóna.“ 

Frontová linie se na Ukrajině táhne víc než tisíc kilometrů, přes důležité průmyslové a zemědělské oblasti na východě a jihu země. Nachází se kolem ní tisíce měst a vesnic. „Když je linie tak dlouhá,“ řekl Zelenskyj v březnovém rozhovoru, „zmrazený konflikt vždy vede k vojenským střetům toho nebo onoho druhu.“ Vzpomněl si, jak to vysvětloval prezidentu Donaldu Trumpovi v únoru během jejich nabroušeného setkání v Oválné pracovně: „Když takhle lidi rozdělíte, mír do těch měst nepřijde.“ 

Driscoll Evropanům neposkytl moc podrobností o tom, jak by tahle nová železná opona v Evropě vypadala, jak by byla postavená nebo kdo by ji strážil. „Byl ale nadšený z toho, jak high-tech by byla,“ prozradil nám jeden z evropských diplomatů. Prý mluvil o pokročilých amerických technologiích, jako jsou drony a senzory, které by mnohem lépe pasovaly do 21. století než opevnění, jež rozděluje obě Koreje. 

Trumpův 28bodový plán odkazuje na „neutrální, demilitarizovanou nárazníkovou zónu“, která by byla zřízena po stažení ukrajinských sil z Doněcké oblasti na východě země. Podle několika zpráv o podrobnostech plánu by tato zóna byla přiznána Rusku. Driscollův mluvčí nám po setkání uvedl, že tajemník diskutoval o „záměrech USA, naléhavosti a dynamice, které jsme dosáhli. Byla to pozitivní výměna názorů.“

V projevu k národu Zelenskyj řekl, že Ukrajina čelí „jednomu z nejtěžších momentů v historii“. Americký návrh podle něj postavil zemi před volbu: „Buď ztráta naší důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera.“ Později během dne Trump potvrdil mediální zprávy, že USA stanovily Ukrajině termín do Dne díkůvzdání, aby návrh přijala. „Už jsem dal hodně termínů,“ pronesl Trump v rádiu Fox News. „Ale když jdou věci dobře, má člověk tendenci termíny prodlužovat. Ale čtvrtek je, podle nás, dobrý čas.“ 

Od únorového setkání Zelenského v Bílém domě pracoval Trumpův vyslanec a blízký přítel Steve Witkoff na návrhu mírového plánu pro Ukrajinu společně se svým ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem. Podle dvou osob obeznámených s plánem hraje v tomhle procesu významnou roli také Trumpův zeť Jared Kushner. 

První bod jejich návrhu slibuje, že „bude potvrzena suverenita Ukrajiny“. Ostatní ustanovení by však suverénní práva země rozhodovat o své budoucnosti omezovala. Plán by Ukrajinu donutil stáhnout se z několika měst a rozsáhlých území v Donbasu, o jejichž dobytí se Rusko již léta marně pokouší. Omezil by velikost ukrajinské armády na 600 000 vojáků a znemožnil by Ukrajině dosáhnout svého cíle a vstoupit do NATO – ambice zakotvené v článku 102 ukrajinské ústavy. Rusko by bylo naopak znovu přijato do mezinárodního společenství jako člen s dobrým postavením, s obnoveným místem ve skupině G8 a zbavilo by se mezinárodních sankcí. 

Někteří účastníci setkání s Driscollem v Kyjevě vyjádřili frustraci nad tím, že Spojené státy při přípravě návrhu, který se přímo týká budoucnosti NATO, nic se svými spojenci z Aliance nekonzultovali. Když byl Driscoll dotázán, proč ostatní členové NATO o návrhu USA nic nevěděli, podle jednoho z účastníků odpověděl: „Příliš mnoho kuchařů polévku přesolí.“ 

Takhle pánovitě, alespoň co se jednání o Ukrajině týče, k Evropanům přistupuje Trump od začátku. Jeho vyslanec pro mírová jednání, generál Keith Kellogg, na únorovém summitu evropských představitelů poznamenal, že USA při jednání s Rusy zohlední evropské zájmy, ale Evropany k přímé účasti na jednáních nepozvou. „Neplánujeme pořádat velké skupinové diskuse,“ řekl na summitu v Mnichově. „Snažíme se to ukončit rychle.“ 

To byl od počátku Trumpův záměr. Během volební kampaně slíbil, že válku ukončí do dvaceti čtyř hodin. Pak nastoupil do úřadu a jednání se táhnou měsíce. Trump si soukromě stěžoval na obě strany a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin ho ztrapňuje tím, že pokračuje v brutálních útocích na civilisty, zatímco ho ujišťuje, že Kreml chce mír. Když Zelenskyj odmítl přistoupit na to, že jeho země nemá šanci na vítězství, také to Trumpa frustrovalo – zvlášť když se blížila uzávěrka přihlášek Nobelovy ceny míru, takže další příměří by se mu hodilo do seznamu. 

V posledních měsících Trump dával najevo, že maximalistické požadavky Moskvy na ukončení války odmítne. Do přípravy nového návrhu se ale moc nezapojil. „Trump detailům pozornost nevěnuje,“ řekl nám jeden z jeho občasných poradců, který je s prezidentovým názorem na konflikt obeznámený. „Je prostě unavený válkou, dotazy na ni i tím, jak o ní musí neustále přemýšlet. Chce, aby to skončilo. Tečka.“ 

Během setkání s Driscollem měli někteří evropští úředníci pocit, že postoj USA není neměnný. „Snažil se lidi uklidnit,“ uvedl jeden vysoce postavený evropský diplomat o Driscollovi. „Velmi zdvořile říkal, že se jedná o otázky k diskusi a že Ukrajincům nic necpou do chřtánu,“ dodal diplomat. „Ale pak dali termín. A vypadá to, že přesně to Zelenskému dělají.“