Ranní postřeh Ivana Gabala: Žijeme digitálně, skoro všichni, skoro ve všem…

Nemíváme často možnost porovnat se s evropskými zeměmi v oblasti, kde se protíná technologická kapacita občanů s nabídkou služeb státu a privátních firem. Takovou informaci nabídl Český statistický úřad počátkem listopadu ve studii Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami – 2025.

Jak si stojíme? Nebudu přehánět, když řeknu, že v současnosti překvapivě dobře. Mírně nad průměrem EU. Pozornost vyžadují specifické skupiny, pro které není využití ICT součástí pracovních potřeb, ať již vzhledem k povaze práce nebo věkem i úbytkem životního elánu. Druhá oblast, kde potřebujeme zdvih, je nabídka veřejné správy v digitálních službách a elektronické komunikaci s občany a pro elektronické zpřístupnění správních agend. To se ovšem týká bezprostřední budoucnosti.

Pojďme k podrobnějšímu pohledu. Doma má počítač, tablet či notebook 84% osob starších 16 let. A stejně 84% osob žijících i v nejmenších obcích do 2 tisíc obyvatel – ICT a internet již nejsou městskou výsadou. Vybavenost je plošná s mírnými rozdíly mezi regiony. Venkov dnes nabízí stejné možnosti jako město.

Vybavenost klesá s rostoucím věkem (nad 65+ má počítač jen 50%), a s finanční situací domácnosti, vybavených je jen 61% nejnižších příjmových vrstev. Základní školy potřebují nadále podporovat dostupnost ICT dětem z nejchudších rodin, aby pomohly překonat nerovnosti dětí v ICT podle sociálního původu.