Plamínková: Senátoři chtějí dvojnásobný čas na projednávání zákonů. Vyslyší je sněmovna?  

Letošní léto bylo horké i pro senátory. Horní komoře během pár měsíců přistálo ke schválení několik předloh. Nastudovat si museli témata od jednotného měsíčního hlášení po migrační pakt. Podle předsedy SEN 21 Václava Lásky to byl „extrém“ – z více než třiceti tisků zvládl dopodrobna načíst zhruba polovinu, u zbytku musel vsadit na kolegy.  

Zatímco ve sněmovně lze projednávat předlohy neomezenou dobu, Senát na to má lhůtu třiceti dnů. Období, kdy se vláda na poslední chvíli snaží prosadit co nejvíce svých priorit, není podle Lásky výjimkou. Řada předloh současně podle něj pravidelně do horní komory kromě konce volebního období chodí i s koncem roku.

Senátoři mohou sněmovně zákony vrátit k přepracování pomocí pozměňovacích návrhů. V takovém případě jim ale na úpravu nezbývá ve třicetidenní lhůtě moc času. Odhadem šéfa klubu SEN 21 deset dní. „Pokud je připravujete, tak na načtení a přípravu úpravy máte v podstatě deset dní. To znamená v těch deseti dnech zákon načíst, prodiskutovat s odbornou veřejností, připravit úpravu a přinést ho do výboru. To je neřešitelné,“ popisuje Láska. Další předsedové klubů s nim ve většině souhlasí a dodávají, že u řady zákonů ještě do hry vstupuje jednání podvýboru.  

A když je zákon komplexní, předsedové všech klubů se shodují, že třicetidenní lhůta je naprosto šibeniční. Předseda toho nejsilnějšího Zdeněk Nytra (ODS a TOP 09) připomíná konsolidační balíček: „Měnil asi sto padesát zákonů. Vyznat se v nich ve třiceti dnech je opravdu hodně obtížné. Nebo třeba když se měnil trestní zákoník, v podstatě stihnete nastudovat jednu malou část.“