Bojíme se s Babišem

Strach, obavy, úzkost… vyvolávají v lidech různá témata a situace. Každý jsme trochu jiný, a tak přikládáme událostem různý význam. Obecně by se ale asi mnozí shodli, že je uklidňuje, když se přijímají opatření, která mají rizika oslabit. V budovách jsou protipožární opatření, do aut se instalují airbagy a různé varovné funkce, pro případ povodní máme ve městech nachystané rychle postavitelné mobilní stěny a podobně. Platí to bohužel i opačně, když se rizika podceňují, obavy rostou. 

Polský premiér Donald Tusk vystoupil před občany s projevem, který měl připomínat události roku 1939, kdy Polsko bojující s nacisty napadla z východu Rudá armáda. Premiér ale připomněl, že „dějiny se, jak víme, neopakují, ale rýmují. A dnes musíme tyto rýmy dějin číst s náležitou vážností.“ Připomněl nejen napadení Ukrajiny, ale i různé stupňující se provokace vůči Polsku. Před pár dny se rozezněly na území našeho souseda sirény, protože se blížil ruský dron. Blízko hranice zasáhla střela vlak či benzinovou pumpu. „Nešlo o ojedinělé případy. A dnes to říkám s veškerou možnou silou: nenecháme se zastrašit,“ řekl Tusk.

Nemluví do větru. Polsko se připravuje na nejhorší možný scénář s plnou silou. Což premiér svým občanům připomněl i v projevu: „Na obranu utrácíme téměř pět procent HDP. Je to skoro dvojnásobek Německa a více než dvojnásobek Francie. Stavíme jednu z nejsilnějších armád v Evropě. Z evropského programu SAFE jsme získali 44 miliard eur, více než kterýkoli jiný stát Unie. A dnes jsou polské hranice nejlépe střežené hranice celého kontinentu.“ Ve vážné situaci je to uklidňující.

Ve stejný čas vystoupil český premiér Andrej Babiš na IISS Prague Defence Summit 2026, a pokud bych měl navázat na úvod tohoto textu, pocítil jsem úzkost, která se jinak u mě objevuje zřídka. Kontrast mezi Českem a Polskem nemůže být větší, protože Babiš opět promíchal několik témat dohromady a téměř by se zdálo, že je pro nás větší hrozba západní Evropa než Rusko. Sice řekne, že potřebujeme nabírat více vojáků, ale očividně spíše spoléhá na to, že se uzavře mír na úkor Ukrajiny, než že budeme muset udělat něco pro svou obranu.

Slabost českého premiéra lze ilustrovat na pasáži projevu, kde říká, že „Magdalena Andersson vyhrála volby ve Švédsku díky hlasům nelegálních migrantů.“ Ano, to pronesl v projevu, kde měl řešit největší bezpečnostní hrozby. V době, kdy potřebujeme co nejlepší vztahy se spojenci, jednoho z klíčových partnerů urazil způsobem, který se nedá tak snadno přejít. Navíc šíří dezinformace, protože ve volbách nelegální migranti hlasovat nemohou. Místo toho, aby naši bezpečnost posiloval, tak ji oslabuje. 

Co je ještě závažnější, Babiš aspoň tu a tam naznačí, že se odehrává něco nepřijatelného ze strany Ruska. Jeho koaliční partneři z SPD ale prosazují veskrze proruskou politiku. A momentálně navrhují, v souladu s plány Moskvy, aby se šetřilo právě na vyzbrojování armády. Přitom bychom měli následovat spíše polskou cestu, tedy navýšení výdajů na obranu, abychom byli odolnější a zároveň svojí připraveností odpuzovali všechny potenciální agresory od myšlenky na jakýkoli útok.

Skutečnost je stále stejná, mír chtějí všechny západní státy i Ukrajina, nechce ho Rusko. Fakt. Vladimir Putin je diktátor, který bezdůvodně napadl mírumilovnou zemi, jež se mu statečně brání. Fakt. Rusko útočí propagandou, provokacemi, žhářskými a jinými násilnými útoky na evropské státy. Fakt. Označuje Evropu za nepřítele. Fakt. Tajné služby a experti varují, že hrozba většího útoku na nějaký evropský stát roste. Fakt. Andrej Babiš ohrožuje přešlapováním českou bezpečnost. Fakt.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje 

Erik Tabery

šéfredaktor