0:00
0:00
Kultura2. 3. 20252 minuty

Výstava týdne: Klidné obrazy do neklidné doby pod krásnou horou Říp

Když Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem oznámila, že v ní na vernisáži výstavy Krásná hora vystoupí s několika písněmi David Koller, nebyl to od instituce žádný marketingový kalkul, jehož smyslem bylo nalákat jinak liknavé publikum. Výstava malířky Kamily Ženaté je totiž věnována Michalu Ambrožovi. Muzikantovi, který s Kollerem v roce 1981 založil Jasnou Páku, jednu z nonkonformních kapel, kterou záhy bolševik zakázal. Ambrož byl na čáslavském gymnáziu kdysi první láskou Kamily Ženaté a zásadně přispěl k tomu, že později vystudovala AVU a vedle psychoterapie se ve svých jednasedmdesáti letech dodnes věnuje právě umění. Název výstavy pak odkazuje ke smutnému faktu, že Kollerův kamarád Ambrož už třetím rokem leží pochován na Vysočině ve vesnici s kouzelným názvem Krásná Hora.

Ženatá se na výtvarné scéně prosadila jako autorka podmanivých site specific instalací, v nichž se stejně jako na terapiích projevuje jako mimořádně citlivá znalkyně lidských duší. V Roudnici zdánlivě prezentuje svou čistě malířskou tvář. Visí tu obrazy, z nichž v abstraktních i konkrétních formách vystupují obrysy horských štítů. Autorka je maluje originální technikou, kdy akrylové barvy ředí vodou tak mocně, až jí z toho vzniká látka se svou vlastní vůlí: když plátna položí vodorovně na zem a začne s nimi manipulovat, barvy svévolně stékají po ploše, pomalu schnou a vedle autorského záměru tu tak do hry vstupuje i gravitace a jistý moment náhody.

↓ INZERCE

„Hora je svědkem měnících se časů, odolává bouřím, vlivu počasí i zásahům člověka. Přináší naději, že v nejistém světě existují věci, které přetrvávají a nepodléhají chaosu. Je to princip. Klid a vyrovnanost. Stojí na svém místě, aniž by podléhala tlaku okolí. Ukazuje, že nemusíme neustále reagovat na vnější zmatek, že je možné hledat pevnou půdu uvnitř sebe,“ uvádí v katalogu výstavy Kamila Ženatá a vůbec to od ní nezní jako nějaká ezoteorie, ale čistá životní zkušenost. V krajině pod horou Říp v této globálně nestabilní době navíc snadno sdílená publikem. 


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026