Dvakrát v hlavní roli
Mario Draghi má velkou šanci stát se prezidentem. Kdo by ale místo něj vedl křehkou italskou vládu?
Lze uspět až příliš? Zdánlivě ironická otázka se právě teď nabízí při pozorování italské politiky. A dost možná si ji klade i její nejdůležitější figura – současný premiér a možný budoucí prezident Mario Draghi. V pondělí začnou italští zákonodárci oficiálně rozhodovat o tom, kdo by měl nahradit současného prezidenta Sergia Mattarellu, jemuž končí mandát na začátku února. Prezidentská volba je v Itálii tajemnou záležitostí a občas bývá přirovnávána i k výběru papeže. Novou hlavu státu volí zákonodárci tajně, díky čemuž se proces mnohdy natáhne. Politické zvyklosti zase velí, že kandidatura se zásadně neohlašuje. O možných kandidátech a hlasujících koalicích – které lze snadno porušit, aniž by se na to přišlo – se tak vyjednává v zákulisí a italská veřejnost i komentátoři se mohou jen dohadovat, jak nakonec proces dopadne. Výsledkem si mnohdy nejsou jisti ani kandidáti, ani politici, kteří o nich rozhodují. V nepřehledném terénu před nadcházející volbou ale i tak vyčnívá Mario Draghi jako nejlepší možná volba. Bývalý šéf Evropské centrální banky má skvělé zahraniční renomé, kontakty v Bruselu i Washingtonu a jako premiér dokázal v posledním roce kočírovat jak nestálou italskou politiku, tak pandemii. Podařilo se mu také do pohybu uvést dlouho odkládané a potřebné strukturální reformy, aniž by se to negativně odrazilo na jeho popularitě. Tomu, aby se stal italským prezidentem, ale brání jedna zásadní otázka: kdo by místo něj dělal premiéra?
Alespoň se tak tváří italská…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
