Fotograf Iwan Baan fotografuje architekturu jinak. Zachycuje nové stavby hvězdných architektů i africké vesnice a zajímá se nejen o to, jak vypadají, ale hlavně o to, jak tam žijí lidé. Na pozvání pražského Centra architektury a městského plánování přijel teď do Prahy zdokumentovat Vltavu a její rychle se měnící břehy. „Zatím je tu ještě cítit syrovost a ostré hrany,“ říká.
Máte za úkol odvyprávět příběh Vltavy v Praze a zachytit všechny její podoby. Kde se vám zatím líbilo?
Teď jsme s výtvarníkem Eposem 257 procházeli jih Prahy, navštívili jsme třeba ledárny v Braníku. I když jsou úplně zchátralé, je to nádherná stavba. Viděli jsme také místa, kde žijí lidé bez domova. Epos vytvořil pro dvojici bezdomovců před víc než deseti lety domek pod Barrandovským mostem. Je to už dlouho, ale ta paní tam pořád žije: vyzdobila si ho a udělala si z něj svoje osobní místo, skutečný domov. To mě dojalo. Byli jsme také u Císařské louky na místě, kde stojí spousta hausbótů. Lidé tam žijí v provizorních příbytcích, zároveň tu vidíte designové lodě lidí, kteří se chtějí vytáhnout něčím neobvyklým. To je předzvěst vývoje a ukázka, jak se řeka transformuje. Co bylo opuštěné a zanedbané, z toho se stávají rozvojové plochy a místo pro „prémiové reality“.
Což je zároveň i riziko, že se břehy zastavějí a řeka přijde o svůj charakter.
Ano, vidíme to všude v Evropě. Na řeku ve městě se dřív pohlíželo jako na součást…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
