Vezmi kámen, získej ostří
Vědci znovu zkoumali, za jakých podmínek dokážou lidoopi vyrábět kamenné nástroje
Všechno udělala správně. Vybrala si dobré místo k úderu, zvolila správný úhel. Nevím, proč neuspěla. Možná nepoužila dostatečnou sílu nebo neměla dost trpělivosti,“ hodnotí vědkyně Alba Motes-Rodrigo počínání Molly, mladé samice orangutana, která se v zoologické zahradě Twycross v Anglii pokusila vyrobit kamenný nástroj stejnou metodou jako dávní předchůdci člověka – úderem na takzvané jádro, kus štípatelné horniny, z nějž lze oddělit ostrý úlomek a použít jej k získávání potravy.
Přes Mollyin neúspěch experiment prokázal, že orangutani mají přinejmenším zárodky schopnosti podobné nástroje vyrábět. Je to další náznak, že to nemusí být dovednost vlastní pouze lidem, tedy příslušníkům rodu Homo, a připomínka celého spektra dalších otázek, které si vědci kladou již po desetiletí: Který tvor byl prvním „kameníkem“? Vynořila se výroba kamenných nástrojů v evoluci jen jednou a poté se už rozvíjela napříč miliony let a různými živočišnými druhy, nebo si okolnosti vynucovaly její vznik opakovaně? A jaké okolnosti to vlastně byly? Řadu odpovědí už nejspíš nikdy nenajdeme, ale každý vhled je cenným střípkem ve snaze pochopit, kdo jsme a jak se stalo, že právě my jsme ovládli planetu.
Náš sesterský druh
Louis a Mary Leakeyovi, známý manželský pár zkoumající prehistorii člověka, už v první polovině 20. století našli v Olduvajské rokli v Tanzanii více než dva miliony let staré kamenné nástroje a později také kosti tvora pojmenovaného Homo habilis, člověk…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
