Za čtyři měsíce skončí šéf jedné z mimořádně ceněných státních institucí této země. V mezidobí se opět uvolňuje prostor pro aktivity českého prezidenta. Jméno, které nahradí Michala Mazance v čele Nejvyššího správního soudu (NSS), dnes není jasné. Jde o hodně: NSS se od svého vzniku v roce 2003 postupně vyšvihl mezi nejdůvěryhodnější právní autority v Česku. To se naposledy ukázalo v době covidové pandemie, během které soudci hlídali vládní politiky, aby nezneužívali rozšířené pravomoce v krizových časech.
Michal Mazanec se do čela Nejvyššího správního soudu postavil v říjnu 2018, kdy vystřídal prvního předsedu NSS Josefa Baxu. Jeho nominace byla do určité míry logickou volbou. Mazanec byl mezi právníky považován za respektovaného experta na správní právo, měl zásadní vliv na právní kodexy, o které je soud od začátku opřen – a s Baxou společně stáli u budování a vytváření tehdy úplně nového soudu.
Už tehdy však ve vzduchu visela otázka, co se stane poté, až Mazancovi za tři roky vyprší za normálních okolností desetiletý mandát (letos dosáhl věku sedmdesáti let a bude muset odejít do povinného soudcovského důchodu). Tyto obavy se v justičních kuloárech ozývaly především proto, že výběr nového předsedy NSS bude mít dvakrát krátce za sebou v rukou prezident republiky. Desetiletá lhůta obecně zajišťuje nezávislost soudu na politické moci a předpokládá, že každý prezident má možnost během svého úřadu – i kdyby trval dvě volební období – do výběru šéfa NSS zasáhnout jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
