Vesnice uprostřed Prahy
Památkově chráněnou osadu Buďánka čeká nový život, o jehož podobě se právě teď rozhoduje
Začouzené zbytky krbu, trosky dlažby, stopy po původním nátěru pokojů, kachličkami pokrytá stěna končící člověku náhle u pasu – nic víc tu po dvě stě let starých domech nezbylo. Veronika Palečková se ani nesnaží předstírat, že ji pohled na obnažené ruiny někdejší romantické oázy kousek od centra Prahy nedojímá. Palečková žije v těsném sousedství bývalé dělnické osady Buďánka na kopci nad pražským Smíchovem od šedesátých let, kdy se sem s ní jako malou přestěhovala maminka. Z okna svého bytu tak mohla v posledních desetiletích sledovat, jak se kolonie malých domků sevřených do husté zástavby postupně rozpadá. Až se dostala do dnešního stadia, kdy z ní zůstalo jen pár solitérních staveb vzdorujících z posledních sil osudu, který tu potkal ostatní domy.
Nebýt paní Palečkové a jejích přátel, mohlo být ještě hůř. Praha 5 areál zapsaný jako vesnická památková zóna pronajala před čtrnácti lety developerovi, který ho chtěl srovnat se zemí a postavit místo něj nové bytovky. Díky tlaku občanského sdružení z plánů naštěstí sešlo, smlouvu město vypovědělo a nyní má s Buďánkami jiný záměr. Ze zrekonstruované a nově zastavěné osady se má stát jakýsi „ostrov ve městě“ s obchody, kavárnami, sociálními a kulturními zařízeními fungujícími na komunitním – či jak místní říkají „vesnickém“ – modelu.
Jak už to tak ale bývá, i v případě Buďánek se momentálně ukazuje, že i na sebelepším úmyslu je nutné se nejdřív hlavně společně dohodnout.
Jak zvrátit degradaci
Osada Buďánka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
