Otevřít dveře do jiného světa
Slovenský bestsellerista Jozef Karika se usadil také v Česku
Buď píšu jazzově, nebo si musím vytvářet mentální mapy pro složitější vyprávění,“ popisuje dva proudy své tvorby Jozef Karika, jeden z nejprodávanějších slovenských spisovatelů, který dokáže napsat děsuplnou hororovou povídku i společenský thriller pátrající po původu zla. Popularita, kterou na Slovensku spustil společenským krimi románem Ve stínu mafie (2010) a již rozšířily jeho mystické horory, měla v Česku pozvolnější nástup. Ale po filmové adaptaci jeho zneklidňující Trhliny se zdá, že se jednačtyřicetiletý autor trvale zabydlel i v tuzemsku. Nedávno tak mohla v Česku vyjít také jeho nejobsáhlejší kniha, sedmisetstránkový opus Na smrt, jenž zachycuje osud dvou mužů, které rozdělil zločin a láska k jedné ženě během pohnutých let 1929–1945.
„Jednoho dne jsem vysával a najednou jsem měl úplné satori – celý ten příběh jsem před sebou viděl. Pak už zbývalo jen ho sepsat,“ popisuje během videochatu moment, kdy se rozhodl vylíčit hrůzy holokaustu na Slovensku prostřednictvím osudů dvou hrdinů – Žida Viktora Hilera a slovenského Němce Karla Schmidta. V dynamickém vyprávění bohatém na historické reálie střídá tři dějové linie: společné mládí hlavních hrdinů, Viktorovu americkou kariéru nájemného zabijáka a Karlovu „zářnou“ budoucnost esesáka. Může se zdát, že na literaturu je toho až příliš a jde spíš o žánrovou četbu do letadla. Ale na psaní slovenského bestselleristy, jehož každé knihy se prodá průměrně patnáct tisíc výtisků, je nejzajímavější…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
