Z dvojího hlasování, které Česko čeká začátkem října, vypadá to druhé jako méně výbušné. Zatímco krajské volby mohou proměnit situaci v regionech celé země, ty senátní se týkají jen třetiny obvodů. Na rozdíl od hlasování v krajích však mají volby do Senátu potenciál napřímo ovlivnit směřování české celostátní politiky. V horní komoře parlamentu mají už teď většinu nevládní strany a na Senát se v posledních letech upíná pozornost jako na orgán, který umí být efektivní opozicí jak směrem k vládě, tak směrem k Hradu. Hlasování ve třetině z 81 senátních obvodů může napovědět nejen více o tom, jak si jednotlivé strany stojí rok před sněmovními volbami, ale také jakým směrem se bude Senát ubírat.
Boj o lídra
Opoziční strany se budou snažit svoji kontrolu Senátu minimálně udržet. Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Miloše Gregora je pravděpodobné, že po volbách mezi nimi vypukne souboj o to, kdo se bude moci prezentovat jako lídr opozice. „Umím si představit, že strana, která bude mít nejsilnější klub v Senátu, bude říkat, že je alternativou pro voliče do Poslanecké sněmovny,“ říká Gregor. V případě ODS je podle něj motivace k zisku největšího senátního klubu o to silnější, že ve hře je udržení postu šéfa komory, který momentálně zastává Miloš Vystrčil.
Vedle ambice moci se profilovat jako lídr oponentury vůči hnutí ANO však strany musí také řešit, jak se postavit k dlouho skloňované myšlence spojování opozice ve sněmovních volbách za rok. Podzimní volby…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
