V komiksových zpracováních československých dějin došlo na dva zásadní příběhy z dob totality. Respektive na adaptace dvojice ceněných historických románů o třetím odboji – Návrat Krále Šumavy od Davida Jana Žáka a mašínovský příběh Zatím dobrý od Jana Nováka. Jak se události, které bývají svou dramatičností často přirovnávány k westernu a thrilleru, a především jejich protagonisté otiskli do média, jež má nadsázku a práci s populárními žánry přímo v kořenech?
Z hvozdu do tábora
Návrat Krále Šumavy: Na čáře je první díl zamýšlené trilogie, která má obsáhnout čtyři sta stránek stejnojmenného románu Davida Jana Žáka z roku 2012: napínavého příběhu kombinujícího fakta a vzpomínky muže, kterému se podařilo uprchnout z vězení, stát se slavným agentem-chodcem a dnes pobývá v USA. V úvodním albu zachycujícím léta 1945–1949 si scenáristé Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek – nedávný vítěz cen Muriel – mohou dovolit mnohé; ale jako by jim luxusní prostor svazoval ruce a raději přenechávají iniciativu talentovanému Karlu Osohovi. Nejde o to, že mnohé panely jsou beze slov, ale o to, co nám stihnou o Josefu Hasilovi, budoucím Králi Šumavy, říct.
Je to veselý chlapík se slabostí pro ženy, u nichž má nehledě na malou výšku úspěch (stejně jako u Sboru národní bezpečnosti). Pochází z rodiny, která se neostýchala zabrat majetek po odsunutých Němcích a měla pocit, že má na něj právo. Chtěl sloužit vlasti, ale už po pár měsících se svěřuje parťákovi na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
