Vnuččino tajemství
Ověřená autorsko-rodinná dvojice filozofa Petra Koťátka a umělkyně Evy Koťátkové vytvořila druhou knihu pro děti. Po temné fantasy o bolesti určené spíše teenagerům je tu nový titul Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové doporučený pro čtenáře od osmi let. O tajemno však není nouze ani tentokrát.
Koťátka inspiroval klasický příběh Lewise Carrolla o Alence a skutečnost, že v domě, kde žije jeho vnučka Anna, býval na začátku minulého století sirotčinec. Ta se stala i hlavní postavou příběhu, v němž se podobně jako Alenka nedobrovolně pohybuje mezi dvěma světy – bezpečnou současností s pečující maminkou a druhým, v němž se děvčátko spolu s želvákem Kryšpínem, párkem fenek Lízou a Bertou, básnícím Veverčákem a mluvícím Potokem vydává na pomoc Lence – o odrostlé chovance ústavu, kterou ohrožují zločinci, již se domnívají, že zná cestu k pokladu po dědečkovi. Děj nevypadá složitě, ale Koťátko věren Carrollovi a své profesi jej zručně šmodrchá. Nejčastěji hrátkami s časem. Zachycuje jej tak, jak plyne v reálném světě, a potom jak se děje ve světě literárním, kde se většinou nepopisují běžné úkony a čas ubíhá rychleji a zajímavěji. Zatímco se Anička vyspinká, sní kaši a maminka přijde z obchodu, v paralelním světě se odehraje tolik zásadních věcí… Paralelní vypravěč Veverčák navíc každou kapitolu zlomyslně přebásní a občas prozradí něco zásadního.
Autor se nebojí čtenáře ponoukat, aby se v ději vrátili a četli svým tempem. Nabízí se tak otázka,…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















