Andrej Babiš má rád přehledný svět účetních kolonek, a možná proto před měsícem bez dalšího zkoumání podpořil záměr tureckého prezidenta vytvořit „bezpečnostní zónu“ na severu Sýrie. Diplomaté a experti chtěli premiérův svět zahltit různými složitostmi, Babiš ale z byznysu ví, jak se dělá spokojený zaměstnanec, a tak mu plán domků se zahradou pro dva miliony lidí dával smysl. Je v tom stejný jako Donald Trump, který na adresu akce, již odvoláním amerických vojáků umožnil a která si už kromě stovek mrtvých vyžádala minimálně 200 tisíc vyhnanců bez domova, říká: „Nechal jsem je, ať se trochu poperou.“
Politici jako Trump a Babiš pohrdají znalostmi a celý svět se sebevědomě snaží popsat svým vlastním „rozumem“. Většinou se tomu stačí zasmát, příklad s podporou Erdoğanovi byl ale už z kategorie, kdy se premiérova neznalost stává nebezpečnou, protože nás může dostat v extrémní variantě až na hranu války.
Babiš tentokrát včas ucukl, podobných situací však bude přibývat, jak se zahraniční politika čím dál víc stává součástí té domácí. A že v případě „bezpečnostní zóny“ nešlo u premiéra o ojedinělost, ukázala hned minulé úterý jeho výčitka vojákům na shromáždění vedení armády. „Proč nejste v Sýrii, když tam umírají lidé?“ ptal se Babiš důstojníků, jako by nevěděl, že je na takovou misi může vyslat jedině vláda (která nic takového neplánuje).
Ve čtvrtek před odletem na summit EU pak Babiš v Kbelích zauvažoval, že by evropští členové NATO měli přemýšlet o vlastní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
