Zhubneme a bude líp
Představme si zemi, kterou napadla neznámá plíseň plíživě ničící úrodu i potraviny. Vědci problém popíší na tisíci stranách, zprávou ovšem nikdo nemá čas se prokousávat. Ostatně i její čtyřicetistránkové shrnutí je plné komplikovaných odhadů pravděpodobnosti a vzájemně si protiřečících údajů. Politici tak zůstávají v klidu. Koneckonců, ve zprávě také stojí, že léky sice nedokážou plíseň úplně zastavit, některé ale proti ní účinkují. A v zemi je pořád dvaapůlkrát víc lidí s nadváhou než podvyživených, třetina jídla navíc končí v popelnicích. Tak o co jde? Omezíme plýtvání, podpoříme výzkum, někdo zhubne a bude zase dobře. Zemědělské výnosy přece dosud stále rostly a všechny problémy se podařilo vyřešit. Hlad nehrozí.
Pokud bychom „zemi“ psali s velkým Z, mohl by být předchozí odstavec popisem současného světa sužovaného klimatickými potížemi. Nejnovější zpráva vědeckého panelu OSN zveřejněná minulý týden (podrobně na str. 59–62) pak mimo jiné popisuje souvislosti mezi produkcí potravin a globálním oteplováním. Přichází s četnými varováními, zároveň je ale komplikovaným, pro politiky nesrozumitelným textem postrádajícím jasný apel i časový plán nejdůležitějších opatření, která je potřeba teď hned realizovat.
Nelze se tak ubránit dojmu, že se její vyznění se skutečným rozsahem problému míjí. Jak si poradit třeba s informací britských klimatologů, že pokud se planeta ohřeje o čtyři stupně, pak lidé v tropech a části subtropů už nebudou moci pracovat venku, tedy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
