Odvézt si návyky domů
Hudební festivaly se pouštějí do zelených řešení, i když je k tomu legislativa netlačí
Nikde ani živáčka. Zeleň rozlehlé louky překrývají plastové lahve, odhozené obaly od jídla, zmuchlané igelitové pytle a pláštěnky. Sem tam osaměle stojí rybářská židlička, v dáli se rýsují pozůstatky kempu i se stovkami stanů a spacáků, které tu jejich obyvatelé zanechali po pouhých čtyřech pěti nocích. Celý výjev na snímcích působí postapokalypticky, ale díky své pestrobarevnosti zvláštním způsobem esteticky.
Každý rok je tato fotogalerie zobrazující krajinu pokrytou odpadky mediálním hitem, který zveřejňují britské servery od veřejnoprávní BBC po bulvár a je přebíraný i do zahraničí. Přesně tak vyhlíží pozemek farmy nedaleko britského městečka Pilton poté, co se na něm odehraje nejslavnější evropský hudební festival Glastonbury. Přes všechno zděšení, které fotografie vzbuzují, přitom přehlídka, jejíž návštěvnost se pohybuje okolo 140 tisíc lidí, patří k jedněm z nejšetrnějších festivalů. V okamžiku, kdy ony snímky vznikají, se do práce pouští tisícovka sběračů odpadků. Celkem ho nashromáždí 2,5 tisíce tun a víc než polovina bude recyklována, což vůbec není špatné číslo.
Hudební festivaly a jejich vliv na životní prostředí je téma, o němž začalo být v Evropě výrazně slyšet teprve v půli nultých let. Přilákat na louku či na bývalé letiště populaci o velikosti okresního města a nechat ji tu pobývat po dobu prodlouženého víkendu, představuje zátěž nejen pro dané místo. Celý podnik je náročný na spotřebu elektřiny, vody, zabezpečení hygieny – a překvapivě ty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
