Tři na poušti
Volby tento týden ukážou, zda je proevropská většina ve sněmu Unie stále možná
Volby tento týden ukážou, zda je proevropská většina ve sněmu Unie stále možnáProtože europoslanci soutěží o voličské hlasy ve svých domovských zemích, mají evropské volby tisíc a jedno téma a liší se stát od státu.
Pokud bychom si měli k vykreslení letošních eurovoleb vypomoci literaturou, nejlépe by pomohl Čapkův dětský hit o pejskovi a kočičce. Stejně totiž jako když tihle dva hrdinové proslulé pohádky vařili dort a naházeli do hrnce všechno možné, kandiduje do unijního sněmu mišmaš stran s nejrůznějším zabarvením a co z nich vzejde, není jasné.
V Evropském parlamentu možná nezůstane kámen na kameni. Očekává se konec velké koalice mezi umírněnou levicí a pravicí, které sněm ovládaly od prvních přímých voleb před 40 lety doposud. Řada frakcí, do nichž se zástupci 28 členských zemí na půdě sněmu sdružují, se má přeskupit – některé skončí, jiné vzniknou. A stejně jako to bylo u Čapka s dortem, i z toho může vzejít velké bolení pro Evropu. Teď před volbami, které se v celé evropské osmadvacítce konají v druhé půlce týdne, se však nabízí hlavně velmi dobrodružný obrázek.
Samé velké otázky
Protože europoslanci soutěží o voličské hlasy ve svých domovských zemích, mají evropské volby tisíc a jedno téma a liší se stát od státu. Zatímco Česko letos řeší především takzvanou dvojí kvalitu potravin, Francouzům hlavní rivalové nabízejí „více Evropy“ nebo „méně Evropy“ při řešení domácích problémů, Viktor Orbán…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
