Spisovatel a novinář Štěpán Kučera (1985) psal dosud humoristické knihy či poučené a zábavné parodie. I v novince Projekt Gilgameš si ironicky a s humorem bere na paškál autory, jako je bestsellerista Juval Noach Harari, ale zároveň klade prostřednictvím bezejmenného robopsychologa důležité otázky o budoucnosti lidstva. Jejich příjemcem je projekt superinteligence SI zavřené ve Faradayově kleci, aby se nespojila se světem.
Superinteligence má za úkol nalézt smysl života a dostat se nad rámec vědy i literatury. Kromě dialogu tak tazateli vypráví – po vzoru Harariho teorie o příběhu coby hybateli dějin – jakousi splácanou verzi lidských kosmologických a náboženských vizí a legend, která je druhou linií knihy. Prochází jí nesmrtelný převozník Uršanábi (vedlejší figura z Eposu o Gilgamešovi), jenž potkává historické i literární postavy a trápí jej lidské sklony k agresivitě. Robopsycholog žijící ve značně znečištěném světě přitom mezi vyprávěním a hovory kouří jednu elektrickou cigaretu za druhou, očekává prvního potomka – a má oprávněně nedobrý pocit, že SI je několik délek před ním, i když je odpojená od internetu. Už několikrát se totiž stalo, že podobné projekty ztroskotaly poté, co se SI pokusily vyhladit lidstvo jako jediné řešení pro planetu.
Odvážná a sebevědomá kniha ovšem není sci-fi a budoucnost je zde vylíčena spíš v náznacích – čteme filozofující prózu či polemiku s protichůdnými informacemi, jimiž nás o umělé inteligenci zahrnují média a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
