Proč neodvolat Trumpa
Demokratům se nabízí lepší strategie než impeachment prezidenta
Zkuste si na chvíli představit, jak stále častější úvahy demokratů o odvolání Donalda Trumpa znějí v uších desítek milionů jeho voličů. Mnozí z nich ho podpořili, protože mají pocit, že jimi vzdělané kosmopolitní elity opovrhují, že je ignorují nebo se jim vysmívají – nejvíce právníci a novináři. A co se stane, když jejich člověk vyhraje volby? Tytéž elity se pustí do série manévrů s cílem zvrátit výsledek. Takový krok by masivně posílil třídní nenávist, jež živí Trumpův úspěch. Tématem by se místo Trumpových přešlapů stala urputnost a obsese demokratů. A nakonec by samozřejmě všechno selhalo, protože Senát kontrolovaný ze dvou třetin republikány nebude hlasovat pro prezidentovo odsouzení a umožní mu tak, aby se vychloubal „osvobozujícím rozsudkem“ jako zlatou medailí.
Já vím, mnozí zapáleně tvrdí, že tady nejde o politickou otázku, ale spíše o morálku a právo. Říkají, že Kongres nemá po přečtení Muellerovy zprávy jinou možnost než naplnit svou povinnost a odvolat prezidenta. Tento pohled však spočívá na naprostém nepochopení impeachmentu. Ten je ve své podstatě politickým procesem, nikoli právním. To je také důvod, proč používá jinou terminologii než běžné trestní procedury a proč je rozhodnutí svěřeno do rukou politického orgánu, tedy Kongresu, a nikoli soudů.
Gerald Ford v roce 1970, když byl ještě šéfem opozice dolní komory Kongresu, nabídl nejupřímnější definici přestupku hodného impeachmentu: „Je to ten, který považuje v daný historický okamžik za dostatečně…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















