Krása, která sedře kůži
Do Prahy dorazil přísně sledovaný architekt Santiago Calatrava
Most musí být hlavně krásný,“ říká Santiago Calatrava, nejznámější španělský architekt dneška. O mostech ví svoje – úplně je změnil. Nejsou to pro něj jen cesty z jednoho břehu na druhý, spíš něco jako ozdoba. V Praze se vyjadřoval také k Libeňskému mostu a tomu, co má případně vzniknout místo něj. „Mosty jsou v Praze stejně důležité jako Pražský hrad, dávají městu charakter,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.
Jeho mosty opravdu krásné jsou. Stejně jako nádraží, mrakodrapy, muzea. Mají tvary podobné sochám, využívají pozoruhodná technická řešení a připomínají spíš bájné tvory než stavby. Sám sebe Calatrava ostatně prezentuje jako umělce – tvůrce domů, obrazů, soch, váz. Sochařsky vypracované modely jeho staveb, bravurní skici i volné umění, to vše je k vidění na výstavě Santiago Calatrava: Art & Architecture, která po celé léto probíhá v GHMP v Domě U Kamenného zvonu.
Calatrava má ovšem také méně krásnou tvář – je to kritika v médiích, překračování rozpočtů a technické problémy extravagantních staveb. Je totiž tak trochu esencí toho, pro co se vžil název starchitect, architekt hvězda a celebrita. Těžko se u něj rozlišuje genialita a egocentrismus a technická odvaha znamená často také špatně fungující řešení a prodražení zakázek.
O tom se ovšem návštěvník pražské výstavy nedozví. Kurátorka Cristina Carrillo de Albornoz se zaměřuje na známá jména globální kultury, píše o nich knihy a vyváží jejich výstavy jako dobře prodejné produkty. Pro pochopení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
