V posledních týdnech jste se možná doslechli o dvou zdánlivě nesouvisejících událostech, které spolu ale ve skutečnosti významně souvisí. V New Yorku dal starosta Bill de Blasio najevo zájem zrušit náročný přijímací test na osmi veřejných newyorských středních školách a zahájil omezené kroky k přijímání většího počtu černošských a hispánských studentů. V Bostonu se vynořila nová zjištění vinící Harvardovu univerzitu, že v rámci přijímacího procesu systematicky diskriminuje Američany asijského původu. Oba případy pocházejí z velmi rozdílných oblastí, oba ale odkazují k útoku na jeden ze základů moderní společnosti – meritokracii.
Na myšlenku meritokracie se dnes útočí z mnoha stran. Na pravici ji stoupenci Donalda Trumpa vnímají jako kódové označení pro odtažitý establishment, který se na obyčejné a tvrdě pracující Američany dívá spatra. V Británii bylo zase volání tamější premiérky Theresy May po meritokratičtější společnosti napadáno zleva jako koncept, jenž vede k elitářství a nerovnosti.
Připomeňme si, za jakých okolností se meritokracie stala základní organizační ideologií západní společnosti. Před jejím nástupem lidé stoupali po společenském žebříčku díky neformálnímu uzavřenému systému, který upřednostňoval bohatství, sociální status a rodinné konexe. Jak popisuje ve své fascinující knize The Big Test (Velká zkouška) Nicholas Lemann, Ameriku řídili až do padesátých let minulého století na všech úrovních bílí protestanté anglosaského původu (známí pod…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
