Umění pro republiku
Jak svou samostatnost oslavovalo Masarykovo Československo a jak polistopadové Česko
Byl to jeden ze symbolů hrdosti mladého státu: Masarykova věž samostatnosti stojící na kopci v Hořicích v Podkrkonoší. V létě 1926 přijel její základní kámen poklepat první československý prezident a následující léta stoupala k nebi, aby připomínala, co jsme byli ochotni obětovat za svobodu a jak vidíme svou budoucnost. Pískovcový monument od učitele na místní proslulé sochařsko-kamenické škole Františka Blažka byl v dolní části tvořen pietní síní obloženou výjevy z bojů legionářů na frontách první světové války; to pro připomenutí, na jakých základech stát stojí. A nahoře měl být zakončen vyhlídkovým ochozem, který by sloužil jako letecký maják pro linku mezi Prahou a Varšavou; to jako důkaz našeho moderního rozvoje.
Práce na památníku s náročnou sochařskou výzdobou se přes všemožné státní dotace zastavily v polovině. Když se věž vyšplhala do pětadvaceti metrů, přišla nacistická okupace následovaná komunistickou totalitou. Do původně plánovaných čtyřiceti metrů má tato unikátní stavba došplhat až nyní. V červnu 2018 nové poklepání zahájí její dostavbu, a jak prohlásil hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán, který dílo společně s městem hradí, v roce stého výročí založení Československa to bude vyjádření „sepětí první republiky s dnešní dobou“.
Jaká ale ta dnešní doba je? O ideálech první republiky máme jasno právě díky podobným projektům, jakým je Masarykova věž. Veřejné památníky a budovy rozeseté během pouhých dvaceti let po celé zemi doteď připomínají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
