V záplavě zpráv je snadné přehlédnout, co se děje v Číně. Zároveň je to důležité a může to mít dalekosáhlé důsledky. Čína provádí největší změnu svého politického systému za posledních 35 let. Jak to ovlivní samotnou Čínu i svět? Takovou otázku by si měl klást každý, kdo se pohybuje v politice, velkém byznyse nebo investicích.
Na prezidenta Teng Siao-pchinga většinou vzpomínáme jako na muže, který zahájil čínské ekonomické reformy. Ještě důležitější ale možná byly jeho reformy politické. Převzal zemi, jíž zcela dominoval jediný muž, Mao Ce-tung, a proměnil ji v institucionalizovaný systém. K nejdůležitější transformaci došlo zřejmě v roce 1982, kdy čínská komunistická strana uzákonila, že prezident a viceprezident nemohou strávit v úřadu více než dvě volební období. Tím se Čína stala výjimečnou: byla diktaturou s omezením funkčních období. Ve většině autoritářských režimů vládce hromadí moc a s průběhem času je čím dál arogantnější, zkorumpovanějším a stále méně se ze svých činů někomu zodpovídá. V čínském systému něco takového nebylo možné, ten omezoval moc jednotlivců a místo toho se soustředil na kolektiv, komunistickou stranu.
Unikátní čínský model byl také příčinou tamního ekonomického zázraku. Čína má za sebou tři desetiletí, během nichž kariéra uvnitř komunistické strany závisela na schopnostech, strana chytře dlouhodobě plánovala a realizovala inteligentní prorůstovou politiku. Čínský HDP rostl od roku 1978 těžko uvěřitelným průměrným ročním tempem deset…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
